EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
В. П. Zápisy pražské obecnj od r. 1421. 199

[2]
na Kumburce, Jan z Kunstatu, řečený Puška, seděním na Kostomlatech, Vikto-
[3]
rin z Kunstatu odjinud z Litic, Jan z Lichtenburka seděním na Hostinném, a
[4]
Hynek z Kunstatu sedénim na Podébradech, a Petr z Swejsina sed. na Orliku,
[5]
hauptmané obci k zákonu božiemu a k městu Pražskému hlawniemu ptichylnÿch,
[6]
wyznáwáme tiemto listem wšem, ktož jej uztie nebo ótüce uslyšie, Ze znamenawše
[7]
záhubu koruny králowstwie Českého, jiež jest skrze Sigmunda krále Uherského, hu-
[8]
bením a bezpráwným pálením, i wšech pokladów k hájení obecného dobrého na
[9]
rozličných klenotech kostelních a peněžitých zdáwna chowaných rokotržným zma-
[10]
řením a mnohých měst oblůpením došla, ta stawiti a ukrotiti wší nasi pilnosti Za-
[11]
dajíce, s opatrnými pány, richtářem, purgmistry, konšely přísežnými i wší obcí
[12]
mésta na horách Kutny jmenowaného i k tomu příslušející, pro zachowánie toho
[13]
klenotu mimo záhubu swrchupsanü ostaweného, a mezi télestnymi póZitky k roz-
[14]
šírení zákona božieho a opatreni obecného dobrého najuZiteónéjsieho, s nimi jsme
[15]
swobodné a dobrowolné, wzdy ku poéestnosti tohoto králowstwie osirelého patriece
[16]
a hlediece, w takowüto jsme smlüwu wnikli a wstupili, w kterüzto wstupujem
[17]
moci tohoto listu.

[18]
Najprwé wedlé umluwy koneóné utwrzené tém jistym panóm Hornikóm
[19]
i jich obcem i wšem jiným, kromě našich wyběhlých a uteklých měščan, pomoc-
[20]
níkóm a služebníkóm, kteříž jsů wedlé nich kterakžkoliwěk zašli w při wálečně,
[21]
w nież jsu sie z zawedenie a popúzenie toho krále proti nám pro prawdy božie swètlé
[22]
a stälé a pismem swatým dówodně utwrzené pozdwihli a odpowědnými nepřátely
[23]
našimi: učinili, wsecky nechuti, nelibosti i škodliwosti nàm kterakkoliwék a na-
[24]
čemžkoliwěk učiněné pro pána boha míjieme a odpůšťujem dobrotiwě, jich ižádnému
[25]
na wéky k niZádné hanbé ani pomsté, ani které nechuti w nizádné miere zpomi-
[26]
nati nemieniece, znamenité wymienéjice, jestližeby kto z měščan usedlých anebo
[27]
hostinnych anebo kterych pomocników panów Horników a jich obce z swrchu-
[28]
psaných čtyřem kusóm spasitedlným a sprawedliwÿm od nich přijatých a k nim při-
[29]
stůpených (sic) kterakkoliwëk odpieral, jim sie protiwil, jich za spasitediné a křesťan-
[30]
ské piijieti nechtě, takowý jist a bezpečen býti, a u hory s swým se wsim
[31]
statkem za čtwrt léta od umluwy učiněné přebýwati bez překazy wšeliké, na spa-
[32]
sitedlnú zpráwu o těch čtyřech kusiech sie wěrně ptaje a sprawedliwé. Pakliby
[33]
sie komu nezdálo k tém kusóm pristüpiti, ten muoZ w tom óasu w smlüwé ulo-
[34]
żenóm s swym se wším statkem mowitým, (nemowitého trhem nebo wzdáním od-
[35]
buda), i swů se wší čeledí swobodně, dobrowolně a bezpečně sie wybrati a wy-
[36]
stehowali, kamžby sie komu z nich najpodobnějie zdálo, za naším ubezpečením,
[37]
dokudžby sie moc naše a naších pomocníków najdále wztáhnůti mohla; kteréžto
[38]
swobody w tom čtwrti létě i naši měščené Pražští, k nim uteklí, w we w3ie
[39]
miefe poziti mají podlé panów Horników a jich obcí; w kterémžto času toho čtwrti

[40]
A. C. I. 26


Text viewFacsimile