В. П. Zápisy pražské obecnj od r. 1421. 199
na Kumburce, Jan z Kunstatu, řečený Puška, seděním na Kostomlatech, Vikto-
rin z Kunstatu odjinud z Litic, Jan z Lichtenburka seděním na Hostinném, a
Hynek z Kunstatu sedénim na Podébradech, a Petr z Swejsina sed. na Orliku,
hauptmané obci k zákonu božiemu a k městu Pražskému hlawniemu ptichylnÿch,
wyznáwáme tiemto listem wšem, ktož jej uztie nebo ótüce uslyšie, Ze znamenawše
záhubu koruny králowstwie Českého, jiež jest skrze Sigmunda krále Uherského, hu-
bením a bezpráwným pálením, i wšech pokladów k hájení obecného dobrého na
rozličných klenotech kostelních a peněžitých zdáwna chowaných rokotržným zma-
řením a mnohých měst oblůpením došla, ta stawiti a ukrotiti wší nasi pilnosti Za-
dajíce, s opatrnými pány, richtářem, purgmistry, konšely přísežnými i wší obcí
mésta na horách Kutny jmenowaného i k tomu příslušející, pro zachowánie toho
klenotu mimo záhubu swrchupsanü ostaweného, a mezi télestnymi póZitky k roz-
šírení zákona božieho a opatreni obecného dobrého najuZiteónéjsieho, s nimi jsme
swobodné a dobrowolné, wzdy ku poéestnosti tohoto králowstwie osirelého patriece
a hlediece, w takowüto jsme smlüwu wnikli a wstupili, w kterüzto wstupujem
moci tohoto listu.
Najprwé wedlé té umluwy koneóné utwrzené tém jistym panóm Hornikóm
i jich obcem i wšem jiným, kromě našich wyběhlých a uteklých měščan, pomoc-
níkóm a služebníkóm, kteříž jsů wedlé nich kterakžkoliwěk zašli w té při wálečně,
w nież jsu sie z zawedenie a popúzenie toho krále proti nám pro prawdy božie swètlé
a stälé a pismem swatým dówodně utwrzené pozdwihli a odpowědnými nepřátely
našimi: učinili, wsecky nechuti, nelibosti i škodliwosti nàm kterakkoliwék a na-
čemžkoliwěk učiněné pro pána boha míjieme a odpůšťujem dobrotiwě, jich ižádnému
na wéky k niZádné hanbé ani pomsté, ani které nechuti w nizádné miere zpomi-
nati nemieniece, znamenité wymienéjice, jestližeby kto z měščan usedlých anebo
hostinnych anebo kterych pomocników panów Horników a jich obce z swrchu-
psaných čtyřem kusóm spasitedlným a sprawedliwÿm od nich přijatých a k nim při-
stůpených (sic) kterakkoliwëk odpieral, jim sie protiwil, jich za spasitediné a křesťan-
ské piijieti nechtě, takowý má jist a bezpečen býti, a u hory s swým se wsim
statkem za čtwrt léta od umluwy učiněné přebýwati bez překazy wšeliké, na spa-
sitedlnú zpráwu o těch čtyřech kusiech sie wěrně ptaje a sprawedliwé. Pakliby
sie komu nezdálo k tém kusóm pristüpiti, ten muoZ w tom óasu w smlüwé ulo-
żenóm s swym se wším statkem mowitým, (nemowitého trhem nebo wzdáním od-
buda), i swů se wší čeledí swobodně, dobrowolně a bezpečně sie wybrati a wy-
stehowali, kamžby sie komu z nich najpodobnějie zdálo, za naším ubezpečením,
dokudžby sie moc naše a naších pomocníków najdále wztáhnůti mohla; kteréžto
swobody w tom čtwrti létě i naši měščené Pražští, k nim uteklí, w té we w3ie
miefe poziti mají podlé panów Horników a jich obcí; w kterémžto času toho čtwrti
A. C. I. 26
