| [1] |
D. L Sczndnj swidkiw od r, 1453 — 1456. 179
|
|---|
| [2] |
Petichwosty, wes w Kautimsku.
|
|---|
| [3] |
R. 1456, m. Mai, swódectwj k odaumrtj pro Jaroże i Markwarta.
|
|---|
| [4] |
Petr Mirek 2 Pétichwost: Toto mi swédomo, kdyz w jednu chwili Piibram
|
|---|
| [5] |
byl s Pawlem písařem z Pětichwost před purkrabi Prazskym Jankem Hrádkem: tu
|
|---|
| [6] |
Piibram wedl naň faleš, že list psal falešný sám sobě na wěno swé ženy. Tu
|
|---|
| [7] |
(purkrabi) oba wsadil, a Pribram wyruëil se na postawenie, aby naň s přátely
|
|---|
| [8] |
wedl faleš, a Pawel neměl se kým wyručiti, než wypuštěn byl na čest a wieru
|
|---|
| [9] |
а рой najwyšším práwem, i pod tů pii ztracenie. Tu Ptibram se postawil, ale
|
|---|
| [10] |
Pawel ten se jest nepostawil; a dokud purkrabie ten i Piibram byli żiwi, nikdy
|
|---|
| [11] |
se nesměl takowě okázati, aniž o tom listu mluwiti, aż jeliż po jich smrti.
|
|---|
| [12] |
Jan z Soběhrd: Když Přibram seděl u wěži, prošen sem byl od něho,
|
|---|
| [13] |
abych ho wyručil podlé nebozéika Zlenického a Jana z Petrupimé stryce swého
|
|---|
| [14] |
we 100 kop na postawenie. A když sme jeho postawili, tu Pawel nestál; a purk-
|
|---|
| [15] |
rabie propusul nás z rukojemstwie a Pribrama také propustil a rekl: Pribrame
|
|---|
| [16] |
wèziz, kdeZt ho zwiem, Zet ho wezmu za hrdlo, jako faleśnika. (Str. 137).
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
R. 1456, 8 Jan. swédectwj k odporu pro Johanku ze Kbela.
|
|---|
| [19] |
Čeněk z Klinstema, (purkrabj hradu Praiského): Když sú byli predemnu
|
|---|
| [20] |
pani Johanka ze Kbela, dawajic winu Dobrańowi, žeby jí nechtěl pečeti k listu
|
|---|
| [21] |
doloziti, kterüzto peëet žeby jí slíbil byl k tomu listu přiložiti za Ctibora muže
|
|---|
| [22] |
jejieho, a že jest ona jemu toho jiZ tak wérila: tu sem já jemu řekl: co tomu
|
|---|
| [23] |
dies? a on mi řekl: a já se znám, že sem řekl přiložiti, ale již jest jistec umřel;
|
|---|
| [24] |
než kážešli mi ty z swého úřadu, tehdy já přiložím. A já sem jemu k tomu řekl:
|
|---|
| [25] |
Tohoť já lobě newelím, jáť newiem, kterak si ty jí řekl aneb slibil, ty to wéz;
|
|---|
| [26] |
než byť to má wěc byla, a já komu co řekl učiniti, tak bych učinil, aby se
|
|---|
| [27] |
w skutku stalo, cožbych komu řekl aneb slíbil. (Str. 139).
|
|---|
| [28] |
Tajná, wes w Boleslawsku.
|
|---|
| [29] |
R. 1456, 8 Jun. swédectwj k odaumrtj pro Jana Hofeckého.
|
|---|
| [30] |
Witek ze Mnichowa : Byli tiie brattie, Witek otec mój, Jink a Waclaw.
|
|---|
| [31] |
A to o nich téci smiem a jiného newiem, než že sú byli dielni sebe. Otec mój
|
|---|
| [32] |
Witek ten seděl w Zahrádkách, a já po něm seděl sem tu, i prodal sem Janowi
|
|---|
