[1] |
170 D. I. Seznánj swédkiw od r. 1453 — 1456.
|
---|
[2] |
Holany, clo we wsi, w Litoměřicku.
|
---|
[3] |
R. 1455, 27 Oct. swódectwj pro p. Gindiicha Berku z Dubé a z Lipého.
|
---|
[4] |
Witek ze Mnichowa: Cejkarka Senkérka w Holanech, wybierajici clo celé,
|
---|
[5] |
dáwala třetí diel téhož cla na mésto Lipé p. Hynkowi Hlawáéowi (z Dube), i take
|
---|
[6] |
desátek knézsky do Lipého jest wydáwala w2dy kaZdü desáti nedeli z téhoz cla.
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Wrutce, wes we Boleslawsku.
|
---|
[9] |
R. 1455 ok. s. Martina: swědkowé k odporu pro Jana Čéčka z Pakoměřic.
|
---|
[10] |
Štěpan z Nowosedl a z Nupak: Když Jindřich a Jan bratřie z Pakoměřic
|
---|
[11] |
wyslúžili na Králowč Milosti Wrutice, i Pešík nebožčík hnčwal se z toho welmi,
|
---|
[12] |
že jeho jména w majestátě králowském nepoložili. A oni řekli: nemášli na jedné
|
---|
[13] |
ženě dosti, ale pojmi sobě dwě, a wlož jim na tom obéma wéno; jedné jestlizeby
|
---|
[14] |
tebe a twých dětí buoh neuchowal, atby to na nás zase spadlo a na naše dětí.
|
---|
[15] |
Wiclaw Záhora z Přebudic, služebník p. Děckého: Když sem byl hospodů
|
---|
[16] |
u Chalupy na Nowém městě, piihodil sem se k tomu, ano páni Čéčkowé mají
|
---|
[17] |
majestát KM“ na wýsluhu Wrutic. Tu bratr jich nebožčík Pešík popůzel se welmi
|
---|
[18] |
na ně proto, že sů podlé sebe jména jeho nekázali položiti w tom majestatu. Tu
|
---|
[19] |
sem k němu šel s Zachaříkem a s hospodářem, a mluwili sme k němu, aby sweho
|
---|
[20] |
popüzenie nechal, że to jemu ke škodě býti nemá. А potom páni Čéčkowé po-
|
---|
[21] |
slali mě k němu, abych jemu mluwil, chceli aby se oženil, a nechceli na jedné
|
---|
[22] |
ženě mieti dosti, ale aby sobě druhů ženu pojal, a třebali oběma wčno aby na
|
---|
[23] |
tom wlozil, jedně neuchowalliby jeho pán buoh a dětí jeho, aby to na ně a na
|
---|
[24] |
jejich děti zase spadlo. Pak týž Pešík mluwil jest řka: wždyť sem bratr jich ne-
|
---|
[25] |
dielny, bycht pak nic nemél, musiet mé smrti dochowati.
|
---|
[26] |
Jan Chalupa, richtář Nowého města Pražského: Když Jindřich a Jan bratřie
|
---|
[27] |
zjednali sobě list od KM“ na Wrutice, Pesik bratr jich mluwil k nim tka: swá
|
---|
[28] |
ste jména položili, a mého nic, jakobych wám bratr nebyl; kdyžbych se oženil,
|
---|
[29] |
kdežbych já wěno swé Zené wlozil? A oni jemu odpowěděli: kdyžť se líbí, ožeň
|
---|
[30] |
se a na tom swé ženě wlož wěno; a byť to mohlo býti, trebali se i dwéma
|
---|
[31] |
ožeň, jehož to býti nemóž; jedně aťby to od nás nebylo odchýleno, kdyžby ty
|
---|
[32] |
umřel a děti twoji. (Str. 100).
|
---|
[33] |
Bartoš cliens de Nabdina : Diál sem poselstwie od Jana a Jindřicha bratří
|
---|
[34] |
z Pakométic k nebożci Pesikowi, a takto sem mluwil: jakozt sü wyslüzili na. KM"
|
---|
[35] |
Wrutice a Jiekwe, aby se o to nestaral, Zet to od tebe nemá odtrzeno byti i od
|
---|
[36] |
|
---|