Facsimile Lines

792

Page

[1]	A, II. Psanj pana Wiléma z Pernštečna r. 1520. 105
[2]	toho kázati nemohu. Než zaumyslať sem proti tobě neučinil nic, nerci skutkem,
[3]	ale ani řečí.
[4]	Než pane Wáclawe! jaký ty list a komu o Wojtéchowi synu mém psals,
[5]	ty wiš komu, kterýž jest list před rukama: že o něm jináče budeš mluwiti, nez
[6]	jest Crhenicky mluwil. Au! nemat bohda co mluwiti Zádny o nás; neb z nás
[7]	každý nikam od práwa neodkračujem, a tu každému rádi práwi býti chcem, kdo
[8]	nás z čeho winiti by chtěl. Pak rozwážiž ty swá slowa, a má také.
[9]	Než prosím tebe, hleď těch zachowati, kterizt by rádi wérné dobie činili,
[10]	a nikdát sau jak sau žiwi nic zlého nečinili; a z aumysla já na tom nejsem, abych
[11]	činil, lečby ty mi bohdá k tomu příčinu dal, ale nemáš bohdá proč. Ex Pardubic,
[12]	sabbato post ascensionem domini 1520. (Nr. 37.)
[13]	42.
[14]	P. Zdeňkowi Lwowi z Rožmitála, neyw. purkrabjmu: nářek o spletcjch, kteïjz we wé-
[15]	cech zemských, a zwláště we přjčině splacowánj dluhůw králowských, se děgj.
[16]	W Pardubicjch, 21 Mai.
[17]	S. s. w. u. p. p. a příteli mój mily! Piźlbych wám rád, abyste se dobře
[18]	měli, a zdráwi byli.
[19]	Jakož mi ráčíš psáti, že wěřitelé měli spolu sjezd w Praze : slyšel sem od
[20]	swych sluzebnikü, kteriZ jsau na tom sjezdu byli, ježto jsau také wètitelé.
[21]	Jest weliky čas, takowé wěci přetrhnauti, aby toto krälowstwi serednë ne-
[22]	zahynulo. Neb já slyším, tau berní, kterauž jsme dali, a nač jsme ji dali, že se
[23]	tak nezachowáwá, a snad se některým dáwá, ježto by se sprawedliwě dáwati ne-
[24]	mělo ; tak nač jsme tu berni dali? A to někteří působí bez rady naší, a bez we-
[25]	domi naseho. Wšak milý pane purkrabí, také jsem wždy jeden w tomto krá-
[26]	lowstwi, a za jednoho bohdá budu každému rowný z stawu swého; jisté to neni
[27]	dobie !
[28]	Také slyším, Ze i z düchodüw králowskych od Hory, snad i od jinud дама
[29]	se; jeżto wite dobie, że je to wsecko na dluhy obráceno. Pak porozumějtež tomu
[30]	sami, naé maji lidé statky swé dáwati? Jistě jeden sem, žebych nerad dal, leč
[31]	to wší zemí nějak jináč stwrzeno bude, než se tyto časy twrdilo; a w tom twrzení
[32]	jak se krälowskÿch zamku uziwalo, to wám můž lépe wědomo býti nežli mně. A
[33]	k tomu ani počtuw, slyším, nechtí dělati někteří, kteříž jsau k sobě přijímali zna-
[34]	menité summy; již wy to sami rozwažte swým rozumem, můjť se již poněkud krátí.
[35]	Kdeż mi piżete, abych také na ten čas do Prahy prijel: k wašemu psaní
[36]	jistě udělal bych tak, ale nemohu nikam; tak těžkau dnu mám w nohách, že
[37]	14

Text view • Facsimile