EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
A. II. Psanj pana Wiléma z Pernštejna r. 1520. 87

[2]
A nechtili Zidû miti w zemi, proti mněť to nic nebude; wšak tak aby jich
[3]
wšickni neměli. A ptitom na duchowni i na swětské aby uloženo bylo, aby ži-
[4]
dowských lichew nechali, jakož nyní wětší berau (kteréž jsem napřed napsal) nežli
[5]
Židé. Pak dopustilliby se ji kdo, bud swótsky aneb duchowni, jak se k tomu
[6]
mame zachowali, a na jakau pokutu ma upadnauti a trestani.

[7]
A ještě sem se uptal, když sem tento list psal, že půjčují jednu kopu mis.
[8]
na tii wédra wina, a ti se mohau jmenowati, kteří jsau to. A to prwní léta
[9]
jsau éinili, a ztěžka i létos toho nečinili.

[10]
Pak promluw o to s panem hejimanem a se pány, ráčí tak ustanowení
[11]
delati, coby lidem bylo mozné drżeti. Datum Prostéjow, sabbato ante translationem
[12]
s, Wenceslai, 1520. (Nr. 14.)

[13]
21..

[14]
Panu Ladislawowi ze Sternberka, neyw. kancléfi: prosj za pány Prusinowské, aby
[15]
gim list králowský na hrad Cimburk z kanceláře bez taxy wydán byl.
[16]
W Prostegowe, 4 Mart.

[17]
S. s. w. u. p. p. a bratře můj milý! Wernś bych wám přál, pán bůh zná,
[18]
wšeho což byste na pánu bohu žádali.

[19]
zde w Prostějowě ležím u lékaře. A wěřte mi, bych byl nejel a obrátil
[20]
se do Čech, nepodobné bylo, abych žiw měl zůstati. Než pánu bohu jest wšecko
[21]
možné. Než Čeněk můj, kterýž mi byl welmi potřebný služebník, ten mi zde umřel.

[22]
Můj milý pane bratře! Pan Wilém Prusinowsky s bratrem swym Přemkem,
[23]
kteříž mi z swé mladosti wždycky rádi slauží, zjednali sobě u krále JM, jest ja-
[24]
kýsi zámček w horách, Cimburk mu říkají, k kterémuž málo wice jest než nic,
[25]
kterýž drží Franc w některém stu, kterýž jim tu přileží, že jim král JM' ráčil jej
[26]
dáti k dédictwi práwo swé, kdez knéz Karel je toho zprawil, že s wámi ,o to
[27]
zjednal, i wám to oznámil, jakož i list jeho wám se posilà Kněz Karel maje
[28]
weliké wěci činiti, malé by snad zapomněl, a jim by škoda byla.

[29]
Protož můj milý pane bratře, prosím wás jako swého milého pana bratra,
[30]
že jim ráčíš list na to dáti wedlé přípisu tohoto, a neráčíš od nich nic od listu
[31]
bráti. Neb jistě znám že není zač, a bych znal zwláštně zač, wěděl bych jaký
[32]
způsob w tom zachowati. A také jsau ti, kteříž mi z swé mladosti widycky radi
[33]
slauzi, a wäm toho také budau rádi zasluhowati. Prosim že po tomto poslu jim
[34]
tu wéc již pošlete, jest wam możne. Ex Prostějow, dominico translationis s.
[35]
Wenceslai. 1520. (Nr. 15.)


Text viewFacsimile