| [1] |
D. III, Kniha starého pána z Rosenberka. 477
|
|---|
| [2] |
223, Pakli dić: neopowićdano ?!* za ëasa, neb jakž jměl s práwem: a je
|
|---|
| [3] |
žaloba ztracena, Że ne prawo odpowiédati.
|
|---|
| [4] |
224. Plen, wyboj i wże, coż prawo opowićdati, to móZ opowiédati po-
|
|---|
| [5] |
slem swû škodu, ač chce, neb sám ten, jemuž sě stala škoda.
|
|---|
| [6] |
225. Ale z děwojstwa?l* otjetí, nebo z ženy podáwenié, toho nemóž opo-
|
|---|
| [7] |
wiédati poslem, ledno žena sama opowčz swú hanbu.
|
|---|
| [8] |
226. KdyZ kto opowiédá plen, nebo wyboj, nebo coZz?!5 práwo šlo, že
|
|---|
| [9] |
je ztratil, tehda práwo řéci: »učinčna mi àkoda.« »Powéz, kterym narokem? na
|
|---|
| [10] |
kterej dědině? který den učiněna? pod kterým swätkem opowiédána?«?!9 Nebo
|
|---|
| [11] |
iéci: »opowiédá pán mój swů škodu; račiž pomniéti, wzeptáli sé, kto sů mu uči-
|
|---|
| [12] |
nili, chce rád na nich dobywati práwem.«
|
|---|
| [13] |
2217. Pakli opowedél jménem, kto mu škodu učinil, ano ješče das jistiné
|
|---|
| [14] |
wyniti 27: s prawem mohl stawen byti, Ze jeho obüzié zlodéjem; a poslati k tomu,
|
|---|
| [15] |
chceli sé zprawiti obüzstwa. Chtélliby?!5 sé zprawiti obüzstwa opowiédaé, musil-
|
|---|
| [16] |
by së sûdili o siju, że tak nemüdre opowiédal.
|
|---|
| [17] |
228. Kdyz opowiédà kterà z podáwenié, práwo jie opowediéti jmajic kr-
|
|---|
| [18] |
wawy s3lojéf nebo rüchu na swej hlawe, a üplet jeden rozpletài i rozmetawsi ?!?
|
|---|
| [19] |
prameny i téci: »opowiédaju, ze jsem podawena.«
|
|---|
| [20] |
|
|---|
| [21] |
229. Když kto komu slíbí co naplniti dřéwe, a potom jemu mýlí naplniti,
|
|---|
| [22] |
posléz i nechce naplniti: ten, jenż drówe slibil naplniti, jma plniti, a potom druhý
|
|---|
| [23] |
jmá jemu také plniti, kdyżby jemu tak co slibil. ??9Ale ten, jenZ diéwe slibil,
|
|---|
| [24] |
ten naplné dréwe, potom jmáà teprw upominati, at také naplní, což slíbil, jenž 221
|
|---|
| [25] |
|
|---|
| [26] |
230. KtoZ s& zna w rukojemstwi, a tiém s& brani, nechtě plniti, a ika:
|
|---|
| [27] |
»jal si toho, i obrals coż jmél, jehoZ sem sé ruéil w ty časy, když mě jmel wy-
|
|---|
| [28] |
prawiti, a tos uéinil na mü 3kodu«: tehda práwo, wyprawé sé, nebo naplné ruko-
|
|---|
| [29] |
jemstwo proto napřed, a potom mluwi nebo upomínaj, ač jmáš ze co onli nebo
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
?!3neotpowiedáno F, N. ?!4^M3: déwectwa; L: zlodéjstwa. ?!5J/m/; co£by. ?!9Jmi: po
|
|---|
| [32] |
kterém swátku opowédiéna. 217 Jini: wyjiti. ?1!9A: chtólby. U Jingch to místo chybí. % A;
|
|---|
| [33] |
rozpletse, rozmetawse. 229777 A čte se takto: ten jenž dřiéwe jmól naplniti, aż jemu take
|
|---|
| [34] |
naplní, jenž jej upomíná, tehda jenž dí. sl. az. ??1A: jej. ??*74£ A, P, B, F, T, M2. W
|
|---|
| [35] |
N, L2, N2, B2 (o misto chybi, M: onli je byl jal; M3: on bylliby co tobé slibil nebo jal.
|
|---|
