EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
424 C. IV. Wypisy ze starých desk dworských r. 1439.

[2]
52.

[3]
Král Albrecht préwo swé odaumrtnj w Tusowicjch a w Reči dáwá Mikulášowi z Krchleb.
[4]
(XV, 147).
[5]
We Wratislawi, 10 Febr. 1439.

[6]
My Albrecht, z božie milosti Římský král, wždy rozmnožitel říše, a Uher-
[7]
ský, Cesky, Dalmatskÿ, Charwatskÿ kräl a wéwoda Raküskÿ, wzkazujem uroze-
[8]
nému pánu Albrechtowi z Koldic, najwyssiemu sudimu dwora naseho w Čechách,
[9]
i jiným úředníkóm, a zwlásté pisari desk dwora nażcho kralowskóho, wernym nasim
[10]
milým, milost naši králowsků i wše dobré.

[11]
Weérni mili! Wsecko prawo, kleréz nam na sto a padesáti kopách gr.
[12]
někdy Witkowi Němcowi Albrechtem z Tušowic tudíž na Tusowicich dskami za-
[13]
psanÿch, i také na wsi w Reëi na dwú nebo na lii élowèkü, na popluzie, dwt ryb-
[14]
níčků, lesů i jinÿch prisluśnostech tudież w Reči po smrti téhož Witka Němce
[15]
příslušie, a na nás, jakožto na krále Českého, spadlo jest, dali sme a mocí krá-
[16]
lowskü w Cechách dawame stateéónému Mikulásowi z Krchleb, sluZebniku naiemu
[17]
wérnému milému. Protoz prikazujem , abyste témuz Mikulásowi z Krchleb dali
[18]
list prowolaci pod pečetí úřadu sweho, a zachowajice prawo, jesuiZebyste sie
[19]
uptali a nalezli, Zeby sboZie na nas sprawedliweé spadlo, abyste jeho hned wšemi
[20]
obyèeji wedlé obyéeje a rádu od staradawna zachowalého uwedli pod nasi milosti.
[21]
Dán u Wratislawi, léta od narozenie syna božieho tisicieho étyrstého tridcátého
[22]
dewátého, w úterý den swaté Scolastiky, králowstwie našich Uherského w druhém
[23]
ale Římského a Českého w prwniem létě.

[24]
Ad mandatum D. Regis, D. Joanne comite
[25]
de Schaumburg referente: Franciscus de Branicz.

[26]
53.

[27]
Sweédectwj o odaumrtj w Nedwédicjch. (XV, 302).
[28]
W Praze, 20 Jun. 1439.

[29]
My Jan z Risenberka, odjinud ze Skäly, najwyssi komornik krilowstwie Ce-
[30]
ského, Hynek Škoda z Waldeka, wyznáwáme tiemto listem přede wšemi, ktož jej
[31]
uzrie nebo čtúce slyšeti budú, že prišla před nás paní Dorota z Babic Pecmanowa,
[32]
a wyznala i swědčila: Ze paní Anežka Jankowa z Nedwědic umřela prwé nežli děti
[33]
jejie, a tak wyznawajic, że syn jeji pani Aneżcin po její smrti umřel jest u Hynka
[34]
strýce swého w Nedwědici, a dcera tejž paní Anežky umřela jest u mém domu
[35]
w Babicich wiece než čtwrt léta po smrti mateře swé pauí Anežky; a to berůc

[36]


Text viewFacsimile