424 C. IV. Wypisy ze starých desk dworských r. 1439.
52.
Král Albrecht préwo swé odaumrtnj w Tusowicjch a w Reči dáwá Mikulášowi z Krchleb.
(XV, 147).
We Wratislawi, 10 Febr. 1439.
My Albrecht, z božie milosti Římský král, wždy rozmnožitel říše, a Uher-
ský, Cesky, Dalmatskÿ, Charwatskÿ kräl a wéwoda Raküskÿ, wzkazujem uroze-
nému pánu Albrechtowi z Koldic, najwyssiemu sudimu dwora naseho w Čechách,
i jiným úředníkóm, a zwlásté pisari desk dwora nażcho kralowskóho, wernym nasim
milým, milost naši králowsků i wše dobré.
Weérni mili! Wsecko prawo, kleréz nam na sto a padesáti kopách gr.
někdy Witkowi Němcowi Albrechtem z Tušowic tudíž na Tusowicich dskami za-
psanÿch, i také na wsi w Reëi na dwú nebo na lii élowèkü, na popluzie, dwt ryb-
níčků, lesů i jinÿch prisluśnostech tudież w Reči po smrti téhož Witka Němce
příslušie, a na nás, jakožto na krále Českého, spadlo jest, dali sme a mocí krá-
lowskü w Cechách dawame stateéónému Mikulásowi z Krchleb, sluZebniku naiemu
wérnému milému. Protoz prikazujem , abyste témuz Mikulásowi z Krchleb dali
list prowolaci pod pečetí úřadu sweho, a zachowajice prawo, jesuiZebyste sie
uptali a nalezli, Zeby sboZie na nas sprawedliweé spadlo, abyste jeho hned wšemi
obyèeji wedlé obyéeje a rádu od staradawna zachowalého uwedli pod nasi milosti.
Dán u Wratislawi, léta od narozenie syna božieho tisicieho étyrstého tridcátého
dewátého, w úterý den swaté Scolastiky, králowstwie našich Uherského w druhém
ale Římského a Českého w prwniem létě.
Ad mandatum D. Regis, D. Joanne comite
de Schaumburg referente: Franciscus de Branicz.
53.
Sweédectwj o odaumrtj w Nedwédicjch. (XV, 302).
W Praze, 20 Jun. 1439.
My Jan z Risenberka, odjinud ze Skäly, najwyssi komornik krilowstwie Ce-
ského, Hynek Škoda z Waldeka, wyznáwáme tiemto listem přede wšemi, ktož jej
uzrie nebo čtúce slyšeti budú, že prišla před nás paní Dorota z Babic Pecmanowa,
a wyznala i swědčila: Ze paní Anežka Jankowa z Nedwědic umřela prwé nežli děti
jejie, a tak wyznawajic, że syn jeji pani Aneżcin po její smrti umřel jest u Hynka
strýce swého w Nedwědici, a dcera tejž paní Anežky umřela jest u mém domu
w Babicich wiece než čtwrt léta po smrti mateře swé pauí Anežky; a to berůc
