EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
A. V. Dopisy Táborské od r. 1446. 385

[2]
37.

[3]
Jan ze Srljna Täborskÿm: odpowëd na predeslé psanj.
[4]
(Bez datum).

[5]
Purkmistfe na Táboře a raddo! Jakož mi píšete, žebych nekonečně wám
[6]
psal, žádajíce abych zejména položil w swém listu, kterých z wás dotýkám, aby-
[7]
šte se uměli přičiniti: poňawadž se chcete přiíčiniti, tot jest welmi hodně a obci
[8]
užitečné, abyšte se přičinili, a sebe dále zawoditi nedali Janowi Stuchlíkowi řeče-
[9]
nému Pražák, Ondrákowi z Berůna řečenému Dismas, Řešetkowi, Dobeškowi We-
[10]
tešníkowi a jiným jich pomocníkóm, ježto ty wěci skládaji, a bez wédomie obec-
[11]
ného wčci umluwené a křesťanským mírem utwrzené zdwihají, píšíce pod mčstskú
[12]
peceti a zdwihajice wéci umoiené, a was, ktoZ o tom newiete, i obec wšechnu
[13]
o čest a o wieru i o základ tisíc kop propadenie priprawuji. I trebat jest wám
[14]
k tomu se pilně přičinili, a k tomu spěšně přihlednůti, atby was dále nezawedli,
[15]
A jakož na konci píšete, že mi nic winni nejste: jáť tomu wěřím, žeť jsů mnozí
[16]
na Táboře, žeť mi ničím winni nejsů, a žeť takowi wáZili newinu a mnoho
[17]
libosti, kteréž sem jim a obci ukazowal, a druhé, ano je již na 3ibenici wedu,
[18]
s šibenice sem je strhowal a zwěšeti nedal. A ti wšichni, kterýmž pokoj k mysli
[19]
jest, byli si toho wdśćni, że sem o to pracowal, że s obchody swymi mohli
[20]
mezi lidi, a Żiwili se poctiwć bez zlodejstwie; ti wàickni nic mi winni nejsü. Ale
[21]
kterymż zlodźjstwie milo jest, jeżto obchodów neumóji a zlodżjstwim se Żiwie, ja-
[22]
zykem obci slúžie, a roztrZenie w obci plodie, burky strojie, bliżnie z peněz ša-
[23]
cuji, ti jsü príéina mého jetie a newinného zmučenie, a ti jsů mi winni, A tot
[24]
se shledá, nebudeli na tomto swětě, ale na onom, kdežto jim řeč hrdá nepomóž,
[25]
ani chytrá a pokrytá bude platna.

[26]
38,

[27]
Táborštj panu Oldřichowi z Rosenberka žalugj na kněze Sigmunda faráře Miličin-
[28]
ského, že ge kaceřuge.
[29]
(Bez datum, 1 Jan. 1446).

[30]
Urozenému pánu Oldřichowi z Rosenberka, pánu přiezniwému.

[31]
Službu naši napřed, urozený pane milý, wzkazujeme. Ku paměti WM při-
[32]
wodime, když s wámi o kněze Sigmunda faráře Miličinského sme mluwili, pro-
[33]
siece aby jemu přikázali našich kněží a prawd Kristowých nekaceřowati, a WM'
[34]
řekla před našimi, žeby wás ten kněz nechtěl poslůchati, a jestližeby jeho co od
[35]
nás potkalo, žeby WM' nechteli jej zastati. | Kterýžto boje se nás, nesměl w Mi-

[36]
49 *


Text viewFacsimile