[1] |
A. V. Dopisy Táborské od r. 1446. 385
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Jan ze Srljna Täborskÿm: odpowëd na predeslé psanj.
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
Purkmistfe na Táboře a raddo! Jakož mi píšete, žebych nekonečně wám
|
---|
[6] |
psal, žádajíce abych zejména položil w swém listu, kterých z wás dotýkám, aby-
|
---|
[7] |
šte se uměli přičiniti: poňawadž se chcete přiíčiniti, tot jest welmi hodně a obci
|
---|
[8] |
užitečné, abyšte se přičinili, a sebe dále zawoditi nedali Janowi Stuchlíkowi řeče-
|
---|
[9] |
nému Pražák, Ondrákowi z Berůna řečenému Dismas, Řešetkowi, Dobeškowi We-
|
---|
[10] |
tešníkowi a jiným jich pomocníkóm, ježto ty wěci skládaji, a bez wédomie obec-
|
---|
[11] |
ného wčci umluwené a křesťanským mírem utwrzené zdwihají, píšíce pod mčstskú
|
---|
[12] |
peceti a zdwihajice wéci umoiené, a was, ktoZ o tom newiete, i obec wšechnu
|
---|
[13] |
o čest a o wieru i o základ tisíc kop propadenie priprawuji. I trebat jest wám
|
---|
[14] |
k tomu se pilně přičinili, a k tomu spěšně přihlednůti, atby was dále nezawedli,
|
---|
[15] |
A jakož na konci píšete, že mi nic winni nejste: jáť tomu wěřím, žeť jsů mnozí
|
---|
[16] |
na Táboře, žeť mi ničím winni nejsů, a žeť sü takowi wáZili newinu mü a mnoho
|
---|
[17] |
libosti, kteréž sem jim a obci ukazowal, a druhé, ano je již na 3ibenici wedu,
|
---|
[18] |
s šibenice sem je strhowal a zwěšeti nedal. A ti wšichni, kterýmž pokoj k mysli
|
---|
[19] |
jest, byli si toho wdśćni, że sem o to pracowal, że s obchody swymi mohli sů
|
---|
[20] |
mezi lidi, a Żiwili se poctiwć bez zlodejstwie; ti wàickni nic mi winni nejsü. Ale
|
---|
[21] |
kterymż zlodźjstwie milo jest, jeżto obchodów neumóji a zlodżjstwim se Żiwie, ja-
|
---|
[22] |
zykem obci slúžie, a roztrZenie w obci plodie, burky strojie, bliżnie z peněz ša-
|
---|
[23] |
cuji, ti jsü príéina mého jetie a newinného zmučenie, a ti jsů mi winni, A tot
|
---|
[24] |
se shledá, nebudeli na tomto swětě, ale na onom, kdežto jim řeč hrdá nepomóž,
|
---|
[25] |
ani chytrá a pokrytá bude platna.
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
Táborštj panu Oldřichowi z Rosenberka žalugj na kněze Sigmunda faráře Miličin-
|
---|
[28] |
ského, že ge kaceřuge.
|
---|
[29] |
(Bez datum, 1 Jan. 1446).
|
---|
[30] |
Urozenému pánu Oldřichowi z Rosenberka, pánu přiezniwému.
|
---|
[31] |
Službu naši napřed, urozený pane milý, wzkazujeme. Ku paměti WM“ při-
|
---|
[32] |
wodime, když s wámi o kněze Sigmunda faráře Miličinského sme mluwili, pro-
|
---|
[33] |
siece aby jemu přikázali našich kněží a prawd Kristowých nekaceřowati, a WM'
|
---|
[34] |
řekla před našimi, žeby wás ten kněz nechtěl poslůchati, a jestližeby jeho co od
|
---|
[35] |
nás potkalo, žeby WM' nechteli jej zastati. | Kterýžto boje se nás, nesměl w Mi-
|
---|
[36] |
49 *
|
---|