A. V. Dopisy Táborské od r. 1446. 385
37.
Jan ze Srljna Täborskÿm: odpowëd na predeslé psanj.
(Bez datum).
Purkmistfe na Táboře a raddo! Jakož mi píšete, žebych nekonečně wám
psal, žádajíce abych zejména položil w swém listu, kterých z wás dotýkám, aby-
šte se uměli přičiniti: poňawadž se chcete přiíčiniti, tot jest welmi hodně a obci
užitečné, abyšte se přičinili, a sebe dále zawoditi nedali Janowi Stuchlíkowi řeče-
nému Pražák, Ondrákowi z Berůna řečenému Dismas, Řešetkowi, Dobeškowi We-
tešníkowi a jiným jich pomocníkóm, ježto ty wěci skládaji, a bez wédomie obec-
ného wčci umluwené a křesťanským mírem utwrzené zdwihají, píšíce pod mčstskú
peceti a zdwihajice wéci umoiené, a was, ktoZ o tom newiete, i obec wšechnu
o čest a o wieru i o základ tisíc kop propadenie priprawuji. I trebat jest wám
k tomu se pilně přičinili, a k tomu spěšně přihlednůti, atby was dále nezawedli,
A jakož na konci píšete, že mi nic winni nejste: jáť tomu wěřím, žeť jsů mnozí
na Táboře, žeť mi ničím winni nejsů, a žeť sü takowi wáZili newinu mü a mnoho
libosti, kteréž sem jim a obci ukazowal, a druhé, ano je již na 3ibenici wedu,
s šibenice sem je strhowal a zwěšeti nedal. A ti wšichni, kterýmž pokoj k mysli
jest, byli si toho wdśćni, że sem o to pracowal, że s obchody swymi mohli sů
mezi lidi, a Żiwili se poctiwć bez zlodejstwie; ti wàickni nic mi winni nejsü. Ale
kterymż zlodźjstwie milo jest, jeżto obchodów neumóji a zlodżjstwim se Żiwie, ja-
zykem obci slúžie, a roztrZenie w obci plodie, burky strojie, bliżnie z peněz ša-
cuji, ti jsü príéina mého jetie a newinného zmučenie, a ti jsů mi winni, A tot
se shledá, nebudeli na tomto swětě, ale na onom, kdežto jim řeč hrdá nepomóž,
ani chytrá a pokrytá bude platna.
38,
Táborštj panu Oldřichowi z Rosenberka žalugj na kněze Sigmunda faráře Miličin-
ského, že ge kaceřuge.
(Bez datum, 1 Jan. 1446).
Urozenému pánu Oldřichowi z Rosenberka, pánu přiezniwému.
Službu naši napřed, urozený pane milý, wzkazujeme. Ku paměti WM“ při-
wodime, když s wámi o kněze Sigmunda faráře Miličinského sme mluwili, pro-
siece aby jemu přikázali našich kněží a prawd Kristowých nekaceřowati, a WM'
řekla před našimi, žeby wás ten kněz nechtěl poslůchati, a jestližeby jeho co od
nás potkalo, žeby WM' nechteli jej zastati. | Kterýžto boje se nás, nesměl w Mi-
49 *
