[1] |
376 A. V. Dopisy Táborské od r. 1442.
|
---|
[2] |
odpowédi w nich žádají, odpowědí nedáwali! Leč sobě muož nčkto co chce na
|
---|
[3] |
nás smysliti, ježto my tiem winni nejsme, a my nemuožem jim hájiti, aby nemluwili.
|
---|
[4] |
TiZ poslowé, jakoZ nám winu dáwaji pro Jihlawské, Ze sme jim pobrali oc.
|
---|
[5] |
O tof sme my s Jihlawskÿmi smiteni pod zarutenym zäkladem, markrabstwi Mo-
|
---|
[6] |
rawského podkomorím p. Benešem, a p. Zdeňkem Sádeckým. A poněwadž nám
|
---|
[7] |
oni toho míru dobrými lidmi učiněného nedržie, a proti práwuom zemským mir
|
---|
[8] |
zdwihaji, s žalobami se na nás utíkajíce, ježto wšecky kyselosti a nechuti mezi
|
---|
[9] |
námi měly pominůti wedle listuow zapsanych : myt Jihlawskć z zakladu upominati
|
---|
[10] |
chceme; neb jest to mnoho dobrým lidem swědomo, jakožto knězi proboštowi Ků-
|
---|
[11] |
nickému, p. Mikulásowi Trékowi, p. Moéihubowi, ježto sů také při tom míru
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
It. Tiz poslowé wznesli na nás, kdyZbychom se se pány a s zemí srownali,
|
---|
[14] |
žeby nám chtěli radni i pomocní býti k sprawedlnosti, jako spoluobywateluom té
|
---|
[15] |
země : poněwadž což žádali na nás na sněmu walniem, učinili sme, a w mir kie-
|
---|
[16] |
sťanský s zemí, tudiež se pány jejími, wěrně bohdá wstúpili sme, a ten bohdá
|
---|
[17] |
wérné drZímy a drZeti mienime: newieme kterakbychom se měli se pány neb
|
---|
[18] |
s zemi srownati. Wšak má to shledáno byti, Zet my s zemi waleti nemienimy,
|
---|
[19] |
lečby nás kto moci swéwolně chtěl od zápisuow naších, kteréž mámy od C**M*
|
---|
[20] |
slawné paměti tisknůti. Tehdy oswědčiece to dobrým lidem, a bohu wšemohů-
|
---|
[21] |
ciemu byloby to známo, žebychom chtěli rádi pokoje požiti, ten nemohlliby nás
|
---|
[22] |
potkati, musilibychom se proti takowým swému bezprawi s pomocí boží a dobrých
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
b) Omluwa knéz Táborskjch, proti winám, kteréz gim priljtdny byly.
|
---|
[25] |
»Odpor knézi Táborskych.«
|
---|
[26] |
U wécech, které zwlástné duchownich wéci se dotýčí, jichž od čtyř kra-
|
---|
[27] |
jiew skrze jich posly obci Táborské jest podáno, dwé wéci se zawieraji: jedna,
|
---|
[28] |
což se jich kněžím připisuje, žeby proti sedmere swátosti kostelnie a proti ráduom
|
---|
[29] |
kostelním kázali: druhá, k čemu nadepsaní jich kneZie se ponukaji, aby se sje-
|
---|
[30] |
dnali s mistry a s jinými kněžími wedle kompaktat.
|
---|
[31] |
Ku prwniemu knéZie Táborsti i jini jich ptidrZiece se takto odpowiedaji:
|
---|
[32] |
že sedmeru swátost kostelni od Krista ustanowenü, a kteréZby w jeho zikone
|
---|
[33] |
byly práwě a upřímě založeny, měli sů a mají úmysl zachowáwati a držeti, od-
|
---|
[34] |
wrhnúce wšecky wěci w témž zákoně nezaložené, při podstatě týchž swátostí bě-
|
---|
[35] |
Zicie; zwláště, poněwadž we wšech wzniklých wěcech chtie státi usüzeni südce
|
---|
[36] |
mezi králowstwim Českým a sněmem Basilejskym z jednostajného swolenie we
|
---|
[37] |
Chbě umluweného, jenž jest zakon bożi, skutkowć Kristowi zawaziici, a apośtolsti,
|
---|
[38] |
|
---|