EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
376 A. V. Dopisy Táborské od r. 1442.

[2]
odpowédi w nich žádají, odpowědí nedáwali! Leč sobě muož nčkto co chce na
[3]
nás smysliti, ježto my tiem winni nejsme, a my nemuožem jim hájiti, aby nemluwili.

[4]
TiZ poslowé, jakoZ nám winu dáwaji pro Jihlawské, Ze sme jim pobrali oc.
[5]
O tof sme my s Jihlawskÿmi smiteni pod zarutenym zäkladem, markrabstwi Mo-
[6]
rawského podkomorím p. Benešem, a p. Zdeňkem Sádeckým. A poněwadž nám
[7]
oni toho míru dobrými lidmi učiněného nedržie, a proti práwuom zemským mir
[8]
zdwihaji, s žalobami se na nás utíkajíce, ježto wšecky kyselosti a nechuti mezi
[9]
námi měly pominůti wedle listuow zapsanych : myt Jihlawskć z zakladu upominati
[10]
chceme; neb jest to mnoho dobrým lidem swědomo, jakožto knězi proboštowi -
[11]
nickému, p. Mikulásowi Trékowi, p. Moéihubowi, ježto také při tom míru
[12]
w Pelhrimowé byli.

[13]
It. Tiz poslowé wznesli na nás, kdyZbychom se se pány a s zemí srownali,
[14]
žeby nám chtěli radni i pomocní býti k sprawedlnosti, jako spoluobywateluom
[15]
země : poněwadž což žádali na nás na sněmu walniem, učinili sme, a w mir kie-
[16]
sťanský s zemí, tudiež se pány jejími, wěrně bohdá wstúpili sme, a ten bohdá
[17]
wérné drZímy a drZeti mienime: newieme kterakbychom se měli se pány neb
[18]
s zemi srownati. Wšak to shledáno byti, Zet my s zemi waleti nemienimy,
[19]
lečby nás kto moci swéwolně chtěl od zápisuow naších, kteréž mámy od C**M*
[20]
slawné paměti tisknůti. Tehdy oswědčiece to dobrým lidem, a bohu wšemohů-
[21]
ciemu byloby to známo, žebychom chtěli rádi pokoje požiti, ten nemohlliby nás
[22]
potkati, musilibychom se proti takowým swému bezprawi s pomocí boží a dobrých
[23]
lidí brániti.

[24]
b) Omluwa knéz Táborskjch, proti winám, kteréz gim priljtdny byly.
[25]
»Odpor knézi Táborskych.«

[26]
U wécech, které zwlástné duchownich wéci se dotýčí, jichž od čtyř kra-
[27]
jiew skrze jich posly obci Táborské jest podáno, dwé wéci se zawieraji: jedna,
[28]
což se jich kněžím připisuje, žeby proti sedmere swátosti kostelnie a proti ráduom
[29]
kostelním kázali: druhá, k čemu nadepsaní jich kneZie se ponukaji, aby se sje-
[30]
dnali s mistry a s jinými kněžími wedle kompaktat.

[31]
Ku prwniemu knéZie Táborsti i jini jich ptidrZiece se takto odpowiedaji:
[32]
že sedmeru swátost kostelni od Krista ustanowenü, a kteréZby w jeho zikone
[33]
byly práwě a upřímě založeny, měli a mají úmysl zachowáwati a držeti, od-
[34]
wrhnúce wšecky wěci w témž zákoně nezaložené, při podstatě týchž swátostí -
[35]
Zicie; zwláště, poněwadž we wšech wzniklých wěcech chtie státi usüzeni südce
[36]
mezi králowstwim Českým a sněmem Basilejskym z jednostajného swolenie we
[37]
Chbě umluweného, jenž jest zakon bożi, skutkowć Kristowi zawaziici, a apośtolsti,

[38]


Text viewFacsimile