376 A. V. Dopisy Táborské od r. 1442.
odpowédi w nich žádají, odpowědí nedáwali! Leč sobě muož nčkto co chce na
nás smysliti, ježto my tiem winni nejsme, a my nemuožem jim hájiti, aby nemluwili.
TiZ poslowé, jakoZ nám winu dáwaji pro Jihlawské, Ze sme jim pobrali oc.
O tof sme my s Jihlawskÿmi smiteni pod zarutenym zäkladem, markrabstwi Mo-
rawského podkomorím p. Benešem, a p. Zdeňkem Sádeckým. A poněwadž nám
oni toho míru dobrými lidmi učiněného nedržie, a proti práwuom zemským mir
zdwihaji, s žalobami se na nás utíkajíce, ježto wšecky kyselosti a nechuti mezi
námi měly pominůti wedle listuow zapsanych : myt Jihlawskć z zakladu upominati
chceme; neb jest to mnoho dobrým lidem swědomo, jakožto knězi proboštowi Ků-
nickému, p. Mikulásowi Trékowi, p. Moéihubowi, ježto sů také při tom míru
w Pelhrimowé byli.
It. Tiz poslowé wznesli na nás, kdyZbychom se se pány a s zemí srownali,
žeby nám chtěli radni i pomocní býti k sprawedlnosti, jako spoluobywateluom té
země : poněwadž což žádali na nás na sněmu walniem, učinili sme, a w mir kie-
sťanský s zemí, tudiež se pány jejími, wěrně bohdá wstúpili sme, a ten bohdá
wérné drZímy a drZeti mienime: newieme kterakbychom se měli se pány neb
s zemi srownati. Wšak má to shledáno byti, Zet my s zemi waleti nemienimy,
lečby nás kto moci swéwolně chtěl od zápisuow naších, kteréž mámy od C**M*
slawné paměti tisknůti. Tehdy oswědčiece to dobrým lidem, a bohu wšemohů-
ciemu byloby to známo, žebychom chtěli rádi pokoje požiti, ten nemohlliby nás
potkati, musilibychom se proti takowým swému bezprawi s pomocí boží a dobrých
lidí brániti.
b) Omluwa knéz Táborskjch, proti winám, kteréz gim priljtdny byly.
»Odpor knézi Táborskych.«
U wécech, které zwlástné duchownich wéci se dotýčí, jichž od čtyř kra-
jiew skrze jich posly obci Táborské jest podáno, dwé wéci se zawieraji: jedna,
což se jich kněžím připisuje, žeby proti sedmere swátosti kostelnie a proti ráduom
kostelním kázali: druhá, k čemu nadepsaní jich kneZie se ponukaji, aby se sje-
dnali s mistry a s jinými kněžími wedle kompaktat.
Ku prwniemu knéZie Táborsti i jini jich ptidrZiece se takto odpowiedaji:
že sedmeru swátost kostelni od Krista ustanowenü, a kteréZby w jeho zikone
byly práwě a upřímě založeny, měli sů a mají úmysl zachowáwati a držeti, od-
wrhnúce wšecky wěci w témž zákoně nezaložené, při podstatě týchž swátostí bě-
Zicie; zwláště, poněwadž we wšech wzniklých wěcech chtie státi usüzeni südce
mezi králowstwim Českým a sněmem Basilejskym z jednostajného swolenie we
Chbě umluweného, jenž jest zakon bożi, skutkowć Kristowi zawaziici, a apośtolsti,
