| [1] |
C. II. Zdpisy knjżat Minsterberskjch w Oleśnici r. 1486. 319
|
|---|
| [2] |
It. Ty koně a zbroje těch, kterýchž sme na Hlohowě dobyli, a kteříž měli
|
|---|
| [3] |
w Jiehlawé položení býti, nejsauli koni a zbroje tam postaweni a položeni, již
|
|---|
| [4] |
toho tam stawěti ani klásti tíž lidé nemají; pakliby již ty wěci tam položeny byly,
|
|---|
| [5] |
to týmž lidem anebo jmenowaným kniežatóm wšecko wráceno má býti, lečby se
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
It. Zjednáno jest, cožkoli kněze Jindřicha a bratra jeho kněze Hynka děl,
|
|---|
| [8] |
stanuow a jinych swrchkuow na Sprotawé zuostaweno jest, to oni kniežata wzéti,
|
|---|
| [9] |
a kdež se jim zdati bude swésti budau moci, bez našie, wšech našich poddaných
|
|---|
| [10] |
a služebníków wšelikterakej překážky. Než cožkoli jest kněze Hanuše Zaganského
|
|---|
| [11] |
děl, stanuow i wšelikterakých swrchkuow buďto na Šprotawě nebo kdežkoli jinde,
|
|---|
| [12] |
to wšecko má při nás na těch zámciech zuostati, a tím Žádný nikterak hýbati nemá
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
It. Cožkoli kněžna kněze Hanuše Zaganského manželka swých šatów nebo
|
|---|
| [15] |
klenotuow má na kterýchžkoli zámciech, to swobodně wzéti a odwesti má, kdež
|
|---|
| [16] |
se ji libiti bude, bez nasie i wšech naších poddanych a sluZebnikuow wielikte-
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
It. Poněwadž jsau někteří dobří lidé, kteříž sau se kněze Hanuše Zagan-
|
|---|
| [19] |
ského přidrželi i jeho služebníci byli, a již poddaní naši mají býti: ti aby to, což
|
|---|
| [20] |
na zámcích kněze Hanušowých mají, swobodně sobě wzéti a odwesti mohli.
|
|---|
| [21] |
It. Což se Frankenštainu dotýče a děl a špíže na něm, o to s knězem
|
|---|
| [22] |
Jindřichem uhodili sme, aby to při tom zámku zuostaweno bylo, a nic aby doluow
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
It. Jakoż sme byli jmenowancho kněze Jindřicha nařkli, zwláště proto, Ze
|
|---|
| [25] |
jest při sobě chowal kněze Viktorina bratra swého, kterýž nepřátely naše byl na
|
|---|
| [26] |
swé zámky w Slowenskej zemi protiwo nám pustil; poněwadž pak my s pomocí
|
|---|
| [27] |
boží ty nepřátely naše k ‘swéj wuoli priprawili sme, a s jmenowaným knězem Jin-
|
|---|
| [28] |
dříchem o ty zámky, jakož se nahoře píše, uhodili sme: my již jeho ničím ne-
|
|---|
| [29] |
winime, aniž naň co zlého prawime; než máme jej za ctné knieže, jako jej jiní
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
A protož my Mathiáš král swrchupsaný slowem naším říkáme a slibujeme
|
|---|
| [32] |
naší dobrau wěrů wšecky artikule w tomto listu psané na wšem i na dielu za-
|
|---|
| [33] |
chowati a docela a úplně jako na ctného kräle slusie zdrZeti. Kterymz wsem
|
|---|
| [34] |
wécem na swédomie a wéci swrchupsaných potwrzenie pečet naši králowsků při-
|
|---|
| [35] |
wésiti rozkázali sme К tomuto listu. Jenž dán a psán п Wiedni, ten pondéli po
|
|---|
| [36] |
mlaďátkách, léta božieho tisicieho étyrstého osmdesátého dewátého, králowstwi
|
|---|
| [37] |
našich Uherského třidcátého prwnieho a Českého dwacátého léta poëitajic. (Pecet
|
|---|
| [38] |
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
A. C. I. 41
|
|---|
