C. II. Zdpisy knjżat Minsterberskjch w Oleśnici r. 1486. 319
It. Ty koně a zbroje těch, kterýchž sme na Hlohowě dobyli, a kteříž měli
w Jiehlawé položení býti, nejsauli koni a zbroje tam postaweni a položeni, již
toho tam stawěti ani klásti tíž lidé nemají; pakliby již ty wěci tam položeny byly,
to týmž lidem anebo jmenowaným kniežatóm wšecko wráceno má býti, lečby se
co ztratilo beze lsti.
It. Zjednáno jest, cožkoli kněze Jindřicha a bratra jeho kněze Hynka děl,
stanuow a jinych swrchkuow na Sprotawé zuostaweno jest, to oni kniežata wzéti,
a kdež se jim zdati bude swésti budau moci, bez našie, wšech našich poddaných
a služebníków wšelikterakej překážky. Než cožkoli jest kněze Hanuše Zaganského
děl, stanuow i wšelikterakých swrchkuow buďto na Šprotawě nebo kdežkoli jinde,
to wšecko má při nás na těch zámciech zuostati, a tím Žádný nikterak hýbati nemá
s těch zámków.
It. Cožkoli kněžna kněze Hanuše Zaganského manželka swých šatów nebo
klenotuow má na kterýchžkoli zámciech, to swobodně wzéti a odwesti má, kdež
se ji libiti bude, bez nasie i wšech naších poddanych a sluZebnikuow wielikte-
rakej piiekazy.
It. Poněwadž jsau někteří dobří lidé, kteříž sau se kněze Hanuše Zagan-
ského přidrželi i jeho služebníci byli, a již poddaní naši mají býti: ti aby to, což
na zámcích kněze Hanušowých mají, swobodně sobě wzéti a odwesti mohli.
It. Což se Frankenštainu dotýče a děl a špíže na něm, o to s knězem
Jindřichem uhodili sme, aby to při tom zámku zuostaweno bylo, a nic aby doluow
nebylo bráno. -
It. Jakoż sme byli jmenowancho kněze Jindřicha nařkli, zwláště proto, Ze
jest při sobě chowal kněze Viktorina bratra swého, kterýž nepřátely naše byl na
swé zámky w Slowenskej zemi protiwo nám pustil; poněwadž pak my s pomocí
boží ty nepřátely naše k ‘swéj wuoli priprawili sme, a s jmenowaným knězem Jin-
dříchem o ty zámky, jakož se nahoře píše, uhodili sme: my již jeho ničím ne-
winime, aniž naň co zlého prawime; než máme jej za ctné knieže, jako jej jiní
dobří lidé maji.
A protož my Mathiáš král swrchupsaný slowem naším říkáme a slibujeme
naší dobrau wěrů wšecky artikule w tomto listu psané na wšem i na dielu za-
chowati a docela a úplně jako na ctného kräle slusie zdrZeti. Kterymz wsem
wécem na swédomie a wéci swrchupsaných potwrzenie pečet naši králowsků při-
wésiti rozkázali sme К tomuto listu. Jenž dán a psán п Wiedni, ten pondéli po
mlaďátkách, léta božieho tisicieho étyrstého osmdesátého dewátého, králowstwi
našich Uherského třidcátého prwnieho a Českého dwacátého léta poëitajic. (Pecet
wisj neporušená).
v
A. C. I. 41
