[1] |
288 B. II. — Snémowny wéci České r. 1444.
|
---|
[2] |
Protož milí páni, kdyžbyšte to učinili w skutku, což muožte bez krále uči-
|
---|
[3] |
niti, wzalibychom k wám doufanie wé&tsie, že kdyžby byl král, před JM“ pilně
|
---|
[4] |
byšte o wěci umluwené stáli. A každému z nás jest to swédomo, Zebyste mohli
|
---|
[5] |
i měli učiniti i s námi poselstwie i náklady o dokonánie arcibiskupa, jehož pře-
|
---|
[6] |
welmi jest potřebie pro spasenie duší, jenž sie w swátostech, kněží nemajíc, meš-
|
---|
[7] |
kaji, pro uwedenie kněží rozdělených w jednostajný rad, a pro swé poctiwé, aby
|
---|
[8] |
jak sie mluwi, w skutku sie tak dálo; jehož toho sie nemóžete sprawedliwé ode-
|
---|
[9] |
piieti, byàte toho učiniti nemohli oc.
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
»Odpowčd pánów snčmu Pražského pánóm snčmu Nimburského.«
|
---|
[12] |
Najprw, jakož ste dotkli podánie wašeho nám o kompaktata a list mierný,
|
---|
[13] |
aby opraweno bylo, kdež wymčeno oc., tiem dále uwodiece, aby kněžie, jenžby
|
---|
[14] |
nerozdáwali pod obojí zpósobů těla a krwe božie na těch miestech, kdež bylo
|
---|
[15] |
diiew dáwáno, nebyli trpieni: k tomu odpowěd nase jest: na toť sme přijeli, a
|
---|
[16] |
wám to již i powěděli, žeť námi to nescházie, ale nedostatkem kněží, kterýž po-
|
---|
[17] |
hriechu we wšech tejmér krajích jest w zemi České; a s dzuhé strany tiem, Ze
|
---|
[18] |
se neřádní kněžie shledáwají, né i laikowé druhdy v knězský staw wpleteni by-
|
---|
[19] |
wali nalezani. Než kdež se řádný kněz nahodí, máme je i chcem rádi na swých
|
---|
[20] |
panstwi a zbożich mieti, když jedné řádně w to wejdů, řádu duchownieho i swčt-
|
---|
[21] |
ského; neb tak i kompaktata swédéie: per diocesanum vel alios ad quos pertinet.
|
---|
[22] |
Dàle Zádost swü druhü pokládáte, abychom wedle mierného listu wsickni
|
---|
[23] |
o potwrzenie a poswécenie arcibiskupa woleného stali oc. Na toť sme chtěli od
|
---|
[24] |
wás rádi wédéti, kamby o to mělo posláno býti, a ještě odpowědi toho nemáme
|
---|
[25] |
|
---|
[26] |
Třetí kus pak dosti dlúze uwodíte, žeby se nám to nezdálo, aby někto
|
---|
[27] |
neb osoby nčkteré byly woleny, jenžby s radú lidí dobrých k konci to wedli;
|
---|
[28] |
dotýčíc to krásného mluwenie i zapečeťowánie, a k skutku proto nedowedenie;
|
---|
[29] |
a tak bojiece se téhož i takowych se nekonców warujice; potom také dotýkáte
|
---|
[30] |
záwazku listu mierného, a konečně nás winiece, žeby námi scházely společnie
|
---|
[31] |
smlüwy. Muožete rozuměti sami, že nás neprawě dotýkáte, neb wiete, kterak
|
---|
[32] |
jest Ciesarowa M' i s námi zwláštnie o to byl poselstwie učinil, a wedle toho
|
---|
[33] |
i o jiné wěci zemi potřebné k koncilium do Basilii, p. Petra i jiné dobré lidi, a
|
---|
[34] |
zjednalby k nim i biskupa Aušpurského, aby jim i nám tèch wèci tam tiem pil-
|
---|
[35] |
nèjie pomocen byl; a chtěl M. Rokycanowi gleity, náklady, ztrawu i prówody
|
---|
[36] |
zjednati, by byl chtěl jeti s nimi, ale odpieral, a wždy se toho wywinul; ježto,
|
---|
[37] |
by tehdáž byl i s jinými jel tam, zlehka by již o jeho potwrzenie a swěcenie i o
|
---|
[38] |
jiném bylo miesto. ProtoZ nebylat, ani jest naše to wina, Ze se to dli; známot
|
---|
[39] |
|
---|