EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
288 B. II. Snémowny wéci České r. 1444.

[2]
Protož milí páni, kdyžbyšte to učinili w skutku, což muožte bez krále uči-
[3]
niti, wzalibychom k wám doufanie wé&tsie, že kdyžby byl král, před JM pilně
[4]
byšte o wěci umluwené stáli. A každému z nás jest to swédomo, Zebyste mohli
[5]
i měli učiniti i s námi poselstwie i náklady o dokonánie arcibiskupa, jehož pře-
[6]
welmi jest potřebie pro spasenie duší, jenž sie w swátostech, kněží nemajíc, meš-
[7]
kaji, pro uwedenie kněží rozdělených w jednostajný rad, a pro swé poctiwé, aby
[8]
jak sie mluwi, w skutku sie tak dálo; jehož toho sie nemóžete sprawedliwé ode-
[9]
piieti, byàte toho učiniti nemohli oc.

[10]
b)

[11]
»Odpowčd pánów snčmu Pražského pánóm snčmu Nimburského.«

[12]
Najprw, jakož ste dotkli podánie wašeho nám o kompaktata a list mierný,
[13]
aby opraweno bylo, kdež wymčeno oc., tiem dále uwodiece, aby kněžie, jenžby
[14]
nerozdáwali pod obojí zpósobů těla a krwe božie na těch miestech, kdež bylo
[15]
diiew dáwáno, nebyli trpieni: k tomu odpowěd nase jest: na toť sme přijeli, a
[16]
wám to již i powěděli, žeť námi to nescházie, ale nedostatkem kněží, kterýž po-
[17]
hriechu we wšech tejmér krajích jest w zemi České; a s dzuhé strany tiem, Ze
[18]
se neřádní kněžie shledáwají, i laikowé druhdy v knězský staw wpleteni by-
[19]
wali nalezani. Než kdež se řádný kněz nahodí, máme je i chcem rádi na swých
[20]
panstwi a zbożich mieti, když jedné řádně w to wejdů, řádu duchownieho i swčt-
[21]
ského; neb tak i kompaktata swédéie: per diocesanum vel alios ad quos pertinet.

[22]
Dàle Zádost swü druhü pokládáte, abychom wedle mierného listu wsickni
[23]
o potwrzenie a poswécenie arcibiskupa woleného stali oc. Na toť sme chtěli od
[24]
wás rádi wédéti, kamby o to mělo posláno býti, a ještě odpowědi toho nemáme
[25]
od wás žádné.

[26]
Třetí kus pak dosti dlúze uwodíte, žeby se nám to nezdálo, aby někto
[27]
neb osoby nčkteré byly woleny, jenžby s radú lidí dobrých k konci to wedli;
[28]
dotýčíc to krásného mluwenie i zapečeťowánie, a k skutku proto nedowedenie;
[29]
a tak bojiece se téhož i takowych se nekonców warujice; potom také dotýkáte
[30]
záwazku listu mierného, a konečně nás winiece, žeby námi scházely společnie
[31]
smlüwy. Muožete rozuměti sami, že nás neprawě dotýkáte, neb wiete, kterak
[32]
jest Ciesarowa M' i s námi zwláštnie o to byl poselstwie učinil, a wedle toho
[33]
i o jiné wěci zemi potřebné k koncilium do Basilii, p. Petra i jiné dobré lidi, a
[34]
zjednalby k nim i biskupa Aušpurského, aby jim i nám tèch wèci tam tiem pil-
[35]
nèjie pomocen byl; a chtěl M. Rokycanowi gleity, náklady, ztrawu i prówody
[36]
zjednati, by byl chtěl jeti s nimi, ale odpieral, a wždy se toho wywinul; ježto,
[37]
by tehdáž byl i s jinými jel tam, zlehka by již o jeho potwrzenie a swěcenie i o
[38]
jiném bylo miesto. ProtoZ nebylat, ani jest naše to wina, Ze se to dli; známot

[39]


Text viewFacsimile