[1] |
|
---|
[2] |
jizlivé, přichytlivé a nakažlivé, kteréž se velmi brzy rozlívá a člověka
|
---|
[3] |
nakaziti může. Podruhé at knéh kacfiskych ani nette ani za
|
---|
[4] |
sebau nemá, neb je čísti neb doma chovati, jest téiky hřích,
|
---|
[5] |
protože ten, kdo je čte neb chová, v patrné nebezpetenstvi kaclistva
|
---|
[6] |
se vydává: nebo když v nich jméno Boží, jméno Pána Krista a sladké,
|
---|
[7] |
potěšitedlné řeči barvau svatých Písem ulíčené vidí, domnívá se, že
|
---|
[8] |
v nich nic zlého neni, ale všecko dobře pravdivé a svaté, ješto pod
|
---|
[9] |
sladkým medem kryje se jed, a když čtením sobě med oblibuje, ten
|
---|
[10] |
nejškodlivější jed do sebe přijímá, neznamenaje toho, že jako ptáčník
|
---|
[11] |
ptáky a rybář ryby příjemnau potravau a vnadau podvádí a lapá,
|
---|
[12] |
tak ďábel skrze lahodné a na pohlezení dobré kacířské řeči podvádí
|
---|
[13] |
a lapá křesťanské duše. A protož není lépeji než takové kacířské
|
---|
[14] |
knihy spdliti, a nebo tém dáti, kteříž mají dovolení takové knihy
|
---|
[15] |
éisti, aby z nich kacířskau zlost a podvod poznali a zahanbili.“ (I
|
---|
[16] |
898—399). „Kacíři... falešně prorokujíce slibují lidem,
|
---|
[17] |
že, budau-li podlé jejich učení v Krista vétiti, jsau
|
---|
[18] |
jisti, že dojdau věčného spasení: že žádný, kdož v Krista
|
---|
[19] |
věří, nemůž býti zbaven věčného života, byť pak byl sobě povědom
|
---|
[20] |
jakýchkoli, také těch nejtěžších hříchů: že Kristus Pán svým umu-
|
---|
[21] |
čením a smrtí tak za nás dosti učinil Bohu Otci, že není potřeby
|
---|
[22] |
nám žádného pokání činiti, ani se postiti, ani tělo mrtviti a jeho zlým
|
---|
[23] |
žádostem odporovati: též že není potřeby žádné dobré skutky činiti
|
---|
[24] |
ani přikázání Boží zachovávati, a že věřícím pro křesťanskau svobodu
|
---|
[25] |
dovoluje se všecko dělati podle své libosti...; jestli toliko víru
|
---|
[26] |
zachovávají, ženaprosto nemohau zatraceni býti.. .“ 20)
|
---|
[27] |
(I 399—400). Kteří z kacířů „pro svau zatyrzelost v kacířstvu žaláře,
|
---|
[28] |
přísně trestání, někdy také i smrt trpěli,“ nejsou praví mučedníci, ale
|
---|
[29] |
„mučedlníci čertovi“. (II 72). Kazatel horlí proti „bludníkům
|
---|
[30] |
a kacířům, jako Novokřtěncům a j.“, kteří usilovali, aby žádné
|
---|
[31] |
vrchnosti světské nebylo, protože prý jsou skrze Pána Krista učiněni
|
---|
[32] |
svobodnými. (I 558). Horlí proti Kalvinistům, „kteří všecky
|
---|
[33] |
obrazy svaté zamítají, ještě císařské a jakékoli jiné obrazy, které jsau
|
---|
[34] |
na penězích, rádi přijímají, líbají, a někdy také mocí jiným vydírají
|
---|
[35] |
a pro sebe berau.“ (I 559). I vyzývá k úctě obrazů svatých a
|
---|
[36] |
zmiňuje se zvláště o zázračném pry obrazu Panny Marie
|
---|
[37] |
Svatohorské. — Očistec dokazuje z písma sv., z církevních
|
---|
[38] |
otců, z církevních sněmů, z obyčeje církve atd. a vykládá příčiny,
|
---|
[39] |
20) Spisovatel horlí tu proti evang. učení o ospravedlnění z pouhé
|
---|
[40] |
víry ; pod. I 94.
|
---|