Facsimile Lines

354

Page

[1]	230
[2]	jest mnoho jazykových nesprávností a mnoho tvarů
[3]	vulgarních, způsobených snahou mluviti srozumitelně k prostému
[4]	lidu. Na některých místech jest sloh velice neobratný.
[5]	„K vyhlazení kacířských postill a kázání vydal jesuita
[6]	Matěj Václav Steyer (T 1692) r. 1691 v Praze postillu s názvem:
[7]	» Postilla katolická na dvě částky rozdělená, nedělní
[8]	a sváteční, aneb výkladové na evangelia přes celý rok,.. v Praze
[9]	v impressí universit. Carolo-Ferd. v kolleji Tovaryšstva Pána Ježíše
[10]	u svatého Klimenta. 7691.“ (Ve 4%) Věnována jest arcibiskupu
[11]	pražskému Janu Fridrichovi hrab. z Waldštýna. Předmluva
[12]	tomuto arcibiskupovi věnovaná brojí proti rozmáhajícímu
[13]	se „kacířství“ Ač církev katolická usiluje je vypleniti, přece
[14]	jest prý jím země nakažena a kořeny jeho tkví silně a hluboko
[15]	v zemi české; kacířské knihy se rozšiřují, ačkoliv „jich často-
[16]	kráte na fasuňky sebráno a spáleno bylo“, a s chutí jsou
[17]	čítány. Na přání arcibiskupovo vydává tedy spisovatel „k vyhlazení
[18]	kacířských postill a kázání“ postillu katolickou, v níž lid český
[19]	najde vyloženy hlavní články samospasitelné víry. Dat. na Starém
[20]	Mésté Pr. u sv. Ignacia L. P. 1691 dne 5. més. dubna. (Podepsán
[21]	„Matěj Štajer.“)
[22]	Toto 1. vydání postilly Šteyerovy (un. 54 C 57, mus. 35 C 6) vyšlo
[23]	nákladem Dědictvísyv. Václava. Postille předchází dedikace
[24]	sv. Janu Nep. ve verších neumělých s rýmy, v níž přirovnává se
[25]	Jan Nep. k sv. Janu Křtiteli. Dedikaci tuto činí „Dědictví sv.
[26]	Vácslava v kolleji S. Ignácia na Novém Městě Pražském založené.“
[27]	Postilla dělí se na dva díly, na postillu nedělní (str. 1—592)
[28]	a sváteční (1—381). Na konci jest rejstřík „věcí v této postille
[29]	obsažených“ (382—402). Konec: „Všecko k větší slávě Boží, též ke
[30]	cti blahoslavené Panny Marie a svatých milých dědičů Českých
[31]	Vácslava a Vojtécha etc.“ (402).
[32]	Na počátku každého evangelia jest malá neumélá dfevorytina.
[33]	Potextu příslušné perikopy následuje vždy „vejklad krátký
[34]	a křesťanský.“
[35]	2. vydání vyšlo r. 1695 (mus. 38 B 5), opět v Praze, u sy.
[36]	Klimenta. Postilla nedělní jest na str. 1—506, sváteční 507—834 ;
[37]	rejstřík 835—9856. Dřevorytiny jsou větší než v 1. vydání. Na konci
[38]	jest „Poznamenání pobožných kněh, které sevynacházejí
[39]	v Impressí akademické Kolleje Tovaryšstva Ježíšového
[40]	blíž Mostu.“ Z postill jsou tam poznamenány: „Postylla
[41]	Šebestiána Sci piona, a neb jak nedělních tak svátečních

Text view • Facsimile