[1] |
|
---|
[2] |
dinou jeho byla česká vlast, o jejíž blaho duševní se staral.
|
---|
[3] |
Byl pravý kazatel lidový, vlastenec upřímvý, výborný knéz,
|
---|
[4] |
jenž z náboženství nečinil politiku, kněz snášelivý k ostatním stranám
|
---|
[5] |
náboženským, zvláště k přívržencům strauy podobojf. Postilla jeho
|
---|
[6] |
vyniká celkem správnou češtinou a znamenitým slohem.
|
---|
[7] |
„Bavorovský sice nezískal si názvu „zlatoústého“ jako šťastný Polák
|
---|
[8] |
Skarga, mistr jazyka, výtečně vládnoucí pathosem, ironif, hrou slov
|
---|
[9] |
i jinými prostředky řečnickými, ale ani on není bez působivé
|
---|
[10] |
ironie, též on mluví jadvně, názorně, lidově, nepřehání
|
---|
[11] |
a nerozpřádá, má cit i humor, smysl pro působivou hru
|
---|
[12] |
slovní, a plastický jeho slob výhodně se odváží od
|
---|
[13] |
mělké záplavy veliké většiny tehdejších našich stili-
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
Dobrý, borlivý kazatel katolický byl též
|
---|
[16] |
Tomáš RBRešel (Reschelíus: Hradecký, přítel překladatele a vy-
|
---|
[17] |
davatele Stranénského (+ asi 1562). Viz o něm Sborník hist. [V. 1886,
|
---|
[18] |
článek Zíbrtův (str. 234—240, 293—301, 381—842). (Jir. II, 178).
|
---|
[19] |
R. 1561 vydal preklad postilly, kterou latinsky sepsal
|
---|
[20] |
Fridrieh Nausea Blancicampian, nékdy biskup vídeüsky.
|
---|
[21] |
Titul českého překladu zní: „Kúzání křesťanská na evangelia, kteráž
|
---|
[22] |
se přes celý rok v nedělní a v sváteéní dni ótau, .. . nejprve
|
---|
[23] |
latině sepsaná, potom z též řeči na českau vyložena, vytištěna L. P.
|
---|
[24] |
MDLXI.“ (Univ. 54 C 231). Zmínčný biskup neukončil svých
|
---|
[25] |
kázání, proto je dokonal Rešel pomocí přítele svého
|
---|
[26] |
Jana Straněnského a přidal knim ještě jiná kázání na
|
---|
[27] |
svátky, které se světí v Pražském arcibiskupství; pramenem mu k tomu
|
---|
[28] |
byla dílem jiná kázání biskupa Fridricha (Centuriae homiliarum),
|
---|
[29] |
dílem jiní církevní učitelé. Zmínka o tom děje se v předmluvě
|
---|
[30] |
ke „Kázáním“, datované r. 1561.
|
---|
[31] |
Překlad jest věnován p. Joachymovi z Hradce a vy-
|
---|
[32] |
tištěn byl u Jiříka Melantricha z Aventinu. Druhé vydání pořídil
|
---|
[33] |
r. 1574 Jindřich Scribonius z Horsova, probost kostela Praź-
|
---|
[34] |
ského. R. 1578 dal je Scribonius vytisknouti po tfet!s po-
|
---|
[35] |
volenfm arcibiskupa Pražského Ant. Brusa, a věnoval je Adamovi
|
---|
[36] |
|
---|
[37] |
O kázáních těchto praví Zíbyt: Obsah jejich jest ryze ná-
|
---|
[38] |
boženský. Spisovatel jeví všude séetlost v písmé sv. a
|
---|
[39] |
ve spisech sv. otců, z nichž učenými citáty jen jen plýtvá, až
|
---|
[40] |
místy nevyčerpatelnou svou důkladností čtenáře una-
|
---|
[41] |
vuje. Že byla kniha Rešelova bedlivě čítána, svědčí mnohé pří-
|
---|
[42] |
13*
|
---|