| [1] |
|
|---|
| [2] |
člověk nuzný do domův jich prosíc almužny vkročí, místo nasycení
|
|---|
| [3] |
toto slyšeti musí: „Čert-li tě sem vnesl, nemohl si vně zuostati? To
|
|---|
| [4] |
chudých potěšení! Jaká pak almužna se jim dává, vídati jest, když
|
|---|
| [5] |
je zase ven z domüv biéein vyhánéjf a pfed nimi jako před nějakau
|
|---|
| [6] |
ohavností dvére zavírajf .. .* (824»—).
|
|---|
| [7] |
Jest vübec málo lásky mezi lidmi. Lidé nemilují svych
|
|---|
| [8] |
bližních; proto není také lásky mezi jednotlivými národy.
|
|---|
| [9] |
„Lid jináč nesmejšlí, než že ten jest mu bližní, kdož v ja-
|
|---|
| [10] |
zyku podobný, jako Čech Čecha drží za svého bližního,
|
|---|
| [11] |
jiné pak národy v nenávisti majíc ohavnými jmény
|
|---|
| [12] |
Němce psem, Uhra vší, Poláka sviní jmenují. To jest ve-
|
|---|
| [13] |
liká potupa a zlehčení bližního našeho, kterážto hodnau svau pokutu
|
|---|
| [14] |
é(asem svym najíti má." (299»—5),
|
|---|
| [15] |
Není nikde upřímnosti, ale vSude jen neupfimnost
|
|---|
| [16] |
a pokrytectví. O pokrytectví českém vzniklo tehdá pří-
|
|---|
| [17] |
sloví: „Čech než by v pátek s máslem jedl, raději by
|
|---|
| [18] |
koně ukradl.“ Přísloví toto Bavorovský takto vykládá: „Čechové
|
|---|
| [19] |
sau takoví pokrytci: v postě mléčného neužívají, za hřích to
|
|---|
| [20] |
sobě pokládají, ale když se krádeže, vraždy, vožralství dopustí, v tom
|
|---|
| [21] |
hiíchu nepoznávají.* (6775).
|
|---|
| [22] |
Bavorovsky stěžuje si vůbec mnoho na neblahé
|
|---|
| [23] |
poměry české. Příčinu jich vidí mezi jiným ve velikém
|
|---|
| [24] |
množství sekt v Čechách, které mají mnoho sporův, tupíce se
|
|---|
| [25] |
navzájem. „Naši některé nazývají Lutheriany, Zwinkliany;
|
|---|
| [26] |
v národu pak Českém jmenovali se Valdenští, Boleslavští
|
|---|
| [27] |
Pecínovští, Habrovanští etc. Oni pak naši stranu Papeženci,
|
|---|
| [28] |
Rímany, Reholníky etc. A to vše posměšně, jeden druhému k po-
|
|---|
| [29] |
tupé..." (10°; рой. 251°). O náboženské snášelivosti Ba-
|
|---|
| [30] |
vorovského ke kališníkům svědčí zvláště toto místo:
|
|---|
| [31] |
„Vás pak, nejmilejší, . . . napomínám, abyste o těch všech, kteříž
|
|---|
| [32] |
s námi v svátosti oltářní věří a vyznávají býti pravé tělo Kristovo
|
|---|
| [33] |
a pravau krev jeho, toliko samým přijímáním, kteréž na
|
|---|
| [34] |
zevnitřních zpuosobách záleží, od nás se dělí, dobře
|
|---|
| [35] |
smejšleli, je za pravé křesťané drželi a měli, a jako bratry
|
|---|
| [36] |
v Kristu Pánu milovali...* (1009. Tak vyzývá Bavorovský
|
|---|
| [37] |
k náboženské snášelivosti k přívržencům strany pod
|
|---|
| [38] |
obojí, napomíná však, aby se lid „jako škodlivého jedu“ va-
|
|---|
| [39] |
roval „jiných zmétencuov a chlebníkuov, ktefí tu (ve svá-
|
|---|
| [40] |
tosti oltářní) nic jiného než posvátný chléb a znamení toliko
|
|---|
| [41] |
Těla Kristova míti chtí.“ (100°). I napomind Bavorovsky neustdle
|
|---|
| [42] |
Jubilejních spisů č. XII. 13
|
|---|
