| [1] |
|
|---|
| [2] |
leny na díly, obyčejné na tři „artikule.“ Na př. v kázání na
|
|---|
| [3] |
I. neděli adventni jedna „1. artikul o životu poctivém, kterýž máme
|
|---|
| [4] |
v tomto světě vésti,“ „2. artikal jest o střídmosti,“ „3. artikul jest,
|
|---|
| [5] |
kterak se v Krista Pána obláčíme.“
|
|---|
| [6] |
Z postill směru reformačního v Čechách připomí:
|
|---|
| [7] |
náme ještě postillu Bohuslava Bepty Vysokomýtského,
|
|---|
| [8] |
potomka patricijské rodiny vysokomytské, faráte v Miletíné (4 1608).
|
|---|
| [9] |
Jeho Postilla evangelická (výkladové na evangelia nedělní, sváteční,
|
|---|
| [10] |
epištoly a na dni všední, střední a páteční) vyšla v Praze r. 1594.
|
|---|
| [11] |
(Klíč 122.) (Jg. 216, Jir. I. 65.). Bepta Vysokomýtský byl z kněží
|
|---|
| [12] |
pod obojí, kteřísehlásili knauceLutherově. Jinfstaro-
|
|---|
| [13] |
kališníci nechtěli jí uznati. Svou opposief proti Lutlerovi
|
|---|
| [14] |
zapírali vlastné svůj původ husitský. Luther uznal Husa, ale
|
|---|
| [15] |
domácí strana pod obojí husitský základ svůj zapírá
|
|---|
| [16] |
z politiky, představujíc se za nejstarší, a tudíž jedině oprávněné vy-
|
|---|
| [17] |
znání v zemi, vzniklé dávno před Husem. | Vlček I. 365—366).
|
|---|
| [18] |
Odpor proti nauce Lutherově vznikl dokonce i ve straně,
|
|---|
| [19] |
od níž se Luther odporu nenadál, ve straně českých bratří, kteří
|
|---|
| [20] |
z počátku s Lutherem sympatisovali. Původcem odporu byl
|
|---|
| [21] |
bratr Lukáš, který způsobil, že Jednota „počata byvši ve dnech
|
|---|
| [22] |
únavy a hrůzy, jaké následovaly po bouři husitské, zachovala nevy-
|
|---|
| [23] |
hladitelný ráz původu svého a nedůtklivost téměř nervosní.“ (Denis,
|
|---|
| [24] |
K. s. č. 397). Bratr Lukáš poznav názory Lutherovy viděl
|
|---|
| [25] |
v nich nebezpečenství pro vauky, na jichž základech
|
|---|
| [26] |
byla Jednota zbudována. Hned r. 1522 odpověděl ostře na
|
|---|
| [27] |
vlídný list Lutherův Bratřím, po česku vytištěný. Hájí sedmi svátostí
|
|---|
| [28] |
a kněžského celibátu a zamítá lutherskou nauku o ospravedlnění
|
|---|
| [29] |
z pouhé víry. To je stanovisko zcela katolické. V jiných naukäch
|
|---|
| [30] |
však pokročil zase za Luthera. Učí o večeři Páně, že v svátosti
|
|---|
| [31] |
Kristus je přítomen toliko posvátně. Hlásí se k učení táborskému
|
|---|
| [32] |
o posvátném chlebě, o očistci aj., s Rokyvanou ptijímaje pouze kře-
|
|---|
| [33] |
sťanský půst. Tím opouští Petra Chelčického, jenž právě o pojímání
|
|---|
| [34] |
večeře Páně s Tábory se rozešel, a Jednotu přibližuje k vyznání
|
|---|
| [35] |
helvetskému. (Vlé. I. 372—373).
|
|---|
| [36] |
Bratr Lukáš byl spisovatel nad míru plodný. Spisy
|
|---|
| [37] |
jeho mají účel dogmaticky, cirkevnéorganisatorsky neho
|
|---|
| [38] |
obranný. Ale Lukáš nebyl stilista; spisy jeho jsou preplnény
|
|---|
| [39] |
polemikami, a ani formou svou se nezamlouvají; smysl bývá
|
|---|
| [40] |
často temný, nesrozumitelny. (Vlé. I. 3877). Hájil vuich prísné
|
|---|
| [41] |
12"
|
|---|
