| [1] |
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
ráznéjší, a tím větší odloučení od hierarchie římské. Waldhauser,
|
|---|
| [4] |
Milič a Štítný byli přísní mravokárci, ale byli vérni civkvi.
|
|---|
| [5] |
Hus mluví již ostře proti zlořádům v církvi, ale nehlásá nauky
|
|---|
| [6] |
nové. Jakoubek zvláště horlivé zastává se přijímání pod obojí.
|
|---|
| [7] |
Chelčický podává již novou samostatnou soustavu a odlučuje se
|
|---|
| [8] |
s rozhodností zcela od zřízení církevního své doby. Kompromisní jest
|
|---|
| [9] |
však jeho současník, Rokycana, který chce překlenouti propast
|
|---|
| [10] |
mezi církví římskou a mezi busitstvím. (Srovn. Pypin-Spasović, Hist.
|
|---|
| [11] |
lit. slov. II. 1832, str. 345.)
|
|---|
| [12] |
Úvahu o kazatelství českém 15. století do-
|
|---|
| [13] |
plníme zmínkou ozyvláštním způsobu kázání latinsko-
|
|---|
| [14] |
českého. Na pr. z konce 15. stol. zachoval se rukopis univ.
|
|---|
| [15] |
Ко! В. IIF 8, pap, 8, 140 listů, v němž jsou homilie na dni
|
|---|
| [16] |
vatých. Zprávu o něm podává J. J. Hanuš v CÓM, 1861,
|
|---|
| [17] |
str. 111—115. Ze zprávy té vyjímáme: Obsab kázání těch
|
|---|
| [18] |
jest neobyčejný, téméř humoristický. Spisovatel náš žil
|
|---|
| [19] |
v 15. st., jak vysvítá z narážek po celém spise roztroušených. Byl to nějaký
|
|---|
| [20] |
osvícenější, rázný exhortator, kněz pod obojí, jenž maje
|
|---|
| [21] |
jakési učenější posluchačstvo před sebou brzy
|
|---|
| [22] |
latinsky, brzy česky mluví, atotak, že vazba latinská pře-
|
|---|
| [23] |
chází ihned do češtiny. Pravopis přechází právě ze starší doby
|
|---|
| [24] |
v uspořádanější pravopis dob husitských. Ukázka: „Modo pomyslte,
|
|---|
| [25] |
mi christiani, jaky tu byl pláé, dum istos pueros oecidebant! Jaká tu
|
|---|
| [26] |
byla bolest, žalost! Též tě se prve dálo istis bellis hic Bohemíe, hyn
|
|---|
| [27] |
v Kolovéj, v městečku u Klatov, právé Ze drahné dietek zbili kfi-
|
|---|
| [28] |
žovníci, stínajíce jim hlavy, i házeli na se jako zelnými hlavami...“
|
|---|
| [29] |
(1165. Nebo: „Co tancuov, co lichvy, co utrhánie, co falše v trhu,
|
|---|
| [30] |
v obchodech! "Totum hie sunt quasi gladii dyaboli, qui homines ad
|
|---|
| [31] |
inuicem dividunt, vulnerant, oceidunt. Nékto svjm jazykem seóe jako
|
|---|
| [32] |
mecem; multi occisi sunt gladio, sed multo plures lingua mala. Vos
|
|---|
| [33] |
mulieres frejovné, co du$í zmordovaly jste vestra lingua impudica,
|
|---|
| [34] |
gravius multo quam gladio ...* ete. (138%).
|
|---|
| [35] |
Způsob kázání, jehož ukázku jsme právě podali, jest t. zv.
|
|---|
| [36] |
makaronský. V Čechách nebyl obvyklý, ale v cizině, zejména
|
|---|
| [37] |
v Italii a ve Francii sloužil kazatelům k vzbuzování komického effektu.
|
|---|
