| [1] |
|
|---|
| [2] |
O „ubrmanech a smlúvcích“: „... (v písmě sv.) roz-
|
|---|
| [3] |
mlúvají (t. anděl s Pannou Marií) o ten pokoj, o to smífení . . ,
|
|---|
| [4] |
Pohled, milf élovééte, a podívaj se tém ubrmanuom a smlávcím, jakt
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Jak soudí Rokycana o válce?
|
|---|
| [7] |
Ve válce R. vidí zlo, které Bůh posílá na lidi proto, že jsou
|
|---|
| [8] |
hříšní: „A mníte, že jest to darmo, kdyZ Pán Buoh dopustí . . . .
|
|---|
| [9] |
války ...?... Pomyslís-li a dás-li se Bohu vinen fka: ,A, nastojte,
|
|---|
| [10] |
toto války, nesnáze, vojny,... a snad jsem já toho příčina svými
|
|---|
| [11] |
hříchy asnad jsau to moji hříchové učinili, a běda mněl“? Nastojte,
|
|---|
| [12] |
nic toho neumí tento lid opuštěný od Bohal“ (429—430=). Na jiném
|
|---|
| [13] |
místě táže se: „Bauří-li se to moře, tento hanebný svět? Jest-li co
|
|---|
| [14] |
válek a nesnází, ano království proti království, ano knížata proti
|
|---|
| [15] |
kníZatuom, lid proti lidu?* (341°). Zvláště vytýká, že Če-
|
|---|
| [16] |
chové oddávajíseválce zřemesla: „Hyne-li tu co lidí a zvlášť
|
|---|
| [17] |
Čechuov tato léta? Mnoho-li se oni na to ptají, kdo jest křiv a kdo
|
|---|
| [18] |
jest práv, aby k pravému jeli? Na toť se oni ptají, kdežť více
|
|---|
| [19] |
dávají, a byť věděli, kdo jest práv a křiv, za tof slibuj, Ze by mnozí
|
|---|
| [20] |
jeli i k křivému, když by více dal. Ba byť ďábel z horaucího pekla
|
|---|
| [21] |
zavolal vojnu, za toť slibuj, že by se nalezli mnozí Čechové, ať by
|
|---|
| [22] |
jeli, kdyby jedno dosti dávali.“ (342%. O válkách vůbec soudí
|
|---|
| [23] |
R.: s... z těch válek nic jiného než povětří křikem chudých lidí plní
|
|---|
| [24] |
se, země krví a peklo dušemi!“ (3965). Příčinu válek R. vidí
|
|---|
| [25] |
též vsebelásce a pýše lidské: „Z čeho tyto války, nesnáze,
|
|---|
| [26] |
mordové, než z toho, že se lidé sami milují, hrdí, nadutí, pyšní, aby
|
|---|
| [27] |
jeden nad druhým byl? Ješto těmi válkami nic dobrého nepřichází,
|
|---|
| [28] |
než jedno, že země bývá krví naplněna, povětří křikem od vdov
|
|---|
| [29] |
a sirotkův, od lidí chudých, ano je drau, laupí, a peklo dusemi bývá
|
|---|
| [30] |
naplněno. Račiž ty, milý Bože, ty války sstaviti a dáti
|
|---|
| [31] |
pokoj vedle své vuolel“ (408°—4085).
|
|---|
| [32] |
Úhrnem jeví se nám Rokycana v Postille jako po-
|
|---|
| [33] |
suzovatel přísný. Náboženská horlivost sváděla
|
|---|
| [34] |
jej často až do krajností. Vinu toho nese ovšem hlavně
|
|---|
| [35] |
tehdejší pohnutá doba. „Reakce totiž, za gubernátorství Jiřího
|
|---|
| [36] |
Poděbradského tlumená, se samostatnou vládou Ladislava Pohrobka pro-
|
|---|
| [37] |
pukla znovu. Zejména po smrti fanatickéko Kapistrana v 1. 1456
|
|---|
| [38] |
a 1457 dostupovala vrcholu. Tehdy ... utiskovaný kazatel týnský
|
|---|
| [39] |
. rozpomnól se na radu Chelčického, že lépe jest se báti Boha
|
|---|
| [40] |
než lidí, a současný život podrobuje ostré kritice, při čemž i naukou
|
|---|
