Facsimile Lines

354

Page

[1]	139
[2]	Z rozdílu stavů plyne vzájemná řevnivost. Stav nad stavem chce
[3]	vynikati, vyšší stavy pohlížejí na nižší se zjevným opovržením. Bude
[4]	se nám to jeviti v úvahách o poměru bohatých k chudině a o roz-
[5]	manitosti krojüv.
[6]	Poměr bohatých k chudým.
[7]	Lidé bohatí žijí v přepychu a nádheře; proto jsou často pyšní,
[8]	nadutí, a pohlížejí s opovržením na chudinu. Jest to neláska, nemilo-
[9]	srdenstvi a nespravedlnost vůči chudině, která snáší mnoho útiskův.
[10]	Rokycana často zastává se chudých proti boháčům
[11]	vůbec.
[12]	Tak chválí na př. chudé, že bývají k Bohu vděčnější než
[13]	bohatí: „Ba, mnedle, ještě vy, ješto vám dal Buoh více nad jiné statků,
[14]	zboží, více-li jemu děkujete? Ba, zajisté že méně! Však jest to na
[15]	oko viděti. Tam v zimě uzříš, ano ty babky chudé, kmetilkové i hned
[16]	raníčko tlukau se u kostela třesauce se zimau. A tito bohatí leží,
[17]	spí, ztahají se a mohauc jíti, ano kožichův, šub, blán hojně. I mníte
[18]	vy, že proto trpěti nebudete? . . . A nyní též spí, až bude po
[19]	msech, a slovo Boží nevoní jim. Strach zajisté; že vám mnohým to
[20]	zboží bude příčina k horaucimu peklu ...* (190*="); „onenno chudy,
[21]	nebožátko, pojí zelí anebo polévky a druhdy chleba suchého a vody
[22]	se napí, a chválí milého Boha, děkuje, ješto tento (bohatý) dosti
[23]	maje, toho neučiní.“ (390). „Človčk chudý, ješto Boha miluje, nětco málo
[24]	pojí polévky a neb hráchu a druhdy masa kauska nebude, a děkuje,
[25]	chválí milého Boha z toho. A onino páni dmýchají sobě nad krměmi,
[26]	nad zvěřinú, a nepomyslí, byť Bohu poděkovali. Proč? Proto, neb ne-
[27]	milují Boha“ (338).
[28]	Chudí bývají zbožnější než bohatí; také přistupují raději ke
[29]	stolu Páně: „Tito lidé chudí, kmetikove, babky, i hned před sví-
[30]	táním lezau k kostelu a tlukau se a přese všecky mše v kostele budau,
[31]	a doma se druhdy nic nevaří. Ale tito bohatí leží, protahu i se. A na
[32]	chvíli se vrazí do kostela, nuž rauče zase! Mnoho-li vídáte těch bo-
[33]	hatých, ani k tělu Božímu jdau? Ano, slibuj! Voníť jim? Hádaj, na-
[34]	lez-li by tu druhé pány, panoše, ješto ode dvaceti let nepřijímali ?
[35]	Vím v jistoté, že by našel!“ (37). „Kteří častěji jdau k tělu Božímu,
[36]	ti-li chudí, zavržení, čili onino páni velicí, znamenití? Aj, bylo by
[37]	hanba páně milosti !“ (122%).
[38]	R. žaluje často na wópení nebohé chudiny. Příčinu utrpení
[39]	vidí hlavně v tom, že „vždy tu lidé hledí, kdež jest něco mocného,
[40]	urozeného a znamenitého, ale byť bylo najlepší a jest chudé, od
[41]	světa opovržené, tuť ucha neztáhnan...“ (27%).
[42]	Jubilejních spisů č. XII. 10

Text view • Facsimile