| [1] |
|
|---|
| [2] |
vládnúc, abyšte těžce nespadli, nevšedše v ta vladařství skrze Krista l“
|
|---|
| [3] |
(223°). Na jiném místě praví, že, „kdo vchází v duostojenství . .
|
|---|
| [4] |
pro ehlábu, aby byl ctén nad jiné, tenť není pastýř, ale zloděj a lotr.
|
|---|
| [5] |
Neb krade ten auřad lidem dobrým, kteříž sau toho hodni, a on sobě
|
|---|
| [6] |
osobuje cizí věc, totiž auřad a požitky jeho, bez vuole Boží, a tak jest
|
|---|
| [7] |
zloděj. Druhé, že v tom úřadě jsa nehodně, morduje sám svú duši
|
|---|
| [8] |
a zlým příkladem jiných, a tak jest lotr, ješto lidi morduje bezprávně.“
|
|---|
| [9] |
(225-5). K snaze po povýšení připojuje se však také strach, aby místo
|
|---|
| [10] |
jednou dosažené nebylo zase ztraceno; proto prý nevyznává se všude
|
|---|
| [11] |
pravda, která by byla mnohým nemilá a pro kterou by následovaly
|
|---|
| [12] |
útisky, po případě sesazení: V písmě sv. vodnatelný stál před Kristem
|
|---|
| [13] |
a mlčel, poněvadž se bál zákonníkův, aby ho nekázali ukamenovati.
|
|---|
| [14] |
Rok. applikuje to na lidi, „ješto nesmějí pro bázeň pravdy vyzná-
|
|---|
| [15] |
vati,... aby s auřadův nebyli ssazeni.“ (382^).
|
|---|
| [16] |
O soudních úřednících viz doleji při úvahách o právech a
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
Český venkov. O sedlácích. Selský lid jeví přece více péče osvou
|
|---|
| [19] |
spásu, než lid městský; vidí se to ve snaze, aby měl dobré kněží:
|
|---|
| [20] |
„Sedláčkové, nebožátka, rádi by měli (t. dobré kněží), i nemohau
|
|---|
| [21] |
miti!“ (104°). Proč? Protože se v té příčině města o ně nestarají. Ale
|
|---|
| [22] |
prece i na venkové jeví se odpor proti dobrým kněžím : „Ba i sedlákuom
|
|---|
| [23] |
(kněz se těžko slíbí). Jedneť kněz bude mluviti pravdu a jim mluviti
|
|---|
| [24] |
proti jich hříchuom a neřáduom, uzříš, aniť hned hledí zmazati,
|
|---|
| [25] |
v nětčem popadnúti a potom obżalovati.* (327*—b),
|
|---|
| [26] |
Sedlákům R. vytýká, že jsou často nespravedliví neměříce
|
|---|
| [27] |
a nevážíce poctivě: „. . . Ba i sedlák, kdež muož vértele nedosauti,
|
|---|
| [28] |
nedospe, na lokti natáhne, což muož najvíc, co muož najkratší, to
|
|---|
| [29] |
má. U váze nedováží, nedoměří, zadrží atd.“ (253b).
|
|---|
| [30] |
Sedláci trpí útisky od pánův, kteří je vydírají a olupují,
|
|---|
| [31] |
a ještě kázní to nazývají (71%); sedlści, nebozdci, musi vynaklddati
|
|---|
| [32] |
mnoho na rozpustilosti a na přepych zbujnělého panstva (7* a j.);
|
|---|
| [33] |
veliké daně a roboty těžké je tíží (239%). Doklady viz doleji ve stati
|
|---|
| [34] |
o poměru bohatých k chudým.
|
|---|
| [35] |
Hospodář, hospodyně a čeleď.
|
|---|
| [36] |
Hospodář a hospodyně mají se starati o svou čeleď jako
|
|---|
| [37] |
rodiče o dítky. Především wají k tomu hleděti, aby čeleď byla pilna Boha
|
|---|
| [38] |
a jeho přikázání, mají ji vésti k poznání Boha. (19). Děje
|
|---|
| [39] |
se tak? „Máte-li vy, hospodáři, hospodyně, o svau čeled velikau
|
|---|
| [40] |
pěči, aby oni Ježíše znali?“ (26° a j.). Nikoliv! „A vy, hospodáři,
|
|---|
