| [1] |
|
|---|
| [2] |
ved-li, čili jedno k voku? A nejednau mohauce více udélati, i za-
|
|---|
| [3] |
hálfte .. ." (198^; srov. 860»).
|
|---|
| [4] |
Surovým nakládáním se služebnictvem poměr
|
|---|
| [5] |
ten se ještě zhoršuje: „.. . zlají, zpeskují (t. páni služeb-
|
|---|
| [6] |
níky) pro malú věc. Ješto kdyby se co slużebniku neb služebnici při-
|
|---|
| [7] |
hodilo z nechtění, ne ihned toho tak váží ti sobě, než zlaje, zbauří,
|
|---|
| [8] |
zhani. To jest velmi zlé. Měli by pěkně říci: „Milý neb milá, činíš
|
|---|
| [9] |
mi škodu svévolně, poraučímť já to Bohu! . .!“ Ale toto, obojí zlí,
|
|---|
| [10] |
neřádní, lajce, páni i paní, služebnice, služebníci, ješto nic jiného, |
|
|---|
| [11] |
jedné že sobě do pekla pomáháte!* (8609»—^).
|
|---|
| [12] |
Také stav městský mnoho hřeší. Úvahu o něm rozšíříme
|
|---|
| [13] |
Rokycanovými názory o Zivoté v českých městech vůbec. V městech jest
|
|---|
| [14] |
mnoho příležitostí k páchání hříchův, které tu mají největší svobodu.
|
|---|
| [15] |
Města česká usnesla se sice, aby smrtelní hříchové a neřádové
|
|---|
| [16] |
zákonu Božímu protivni byli każeni a stavováni, plní-li se však toto
|
|---|
| [17] |
usnesení čtvrtého artikulu pražského? K tomu odpovídá
|
|---|
| [18] |
Rokycana takto: „Pohlediž pak na tyto měšťáky a na všecka česká
|
|---|
| [19] |
mésta! Zasadili se na to a neb o to svolili, pečeti přikládali o ten
|
|---|
| [20] |
artikul, aby zjevní hříchové smrtedlní byli sstavováni. Drží-li to tak?
|
|---|
| [21] |
Ano v těch městech všezlé má svobodu zjevně všudy!
|
|---|
| [22] |
Ano v neděli jedau svobodně, tance, věnce, na řady dávání, nevěstky
|
|---|
| [23] |
bídné, vše má svobodu jak v Sodomě. A voč se zasadili, o ten artikul,
|
|---|
| [24] |
aby toho hájili; aby zjevní hříchové svobody neměli, to selhali a za
|
|---|
| [25] |
to se nic nestydí... “ (244*-b). (K trestání zjevných hříchů zřízen
|
|---|
| [26] |
byl v Praze zvláštní úřad; píše o tom Tomek v Děj. Prahy IX.
|
|---|
| [27] |
str. 175—176, a zdá se mu z uvedených právě slov Rokycanových,
|
|---|
| [28] |
že i jiná města strany pod obojí podobný úřad si zřídila.) „Někdy
|
|---|
| [29] |
sau se byli Čechové o to postavili, aby, což by zjevně se proti Bohu
|
|---|
| [30] |
dálo, aby toho bylo hájeno, tak že sau byli po městech v Čechách
|
|---|
| [31] |
hříchové sstavováni, že jsi neuzřel, ať by kdo směl u věnci do města
|
|---|
| [32] |
jeti neb jíti: „V neděli žádný nejezd, žádný na řady nedávaj, žádný
|
|---|
| [33] |
oplzlých písní nezpívaj !*“ (202%). Ale co bývalo, není. V městech vládne
|
|---|
| [34] |
mravní zkaženost; jest tan mnoho „hampýsuov, tancův, neřádův,
|
|---|
| [35] |
her, zlých žen!“ Kněží proti tomu nekáží. (180* a j.)
|
|---|
| [36] |
Rokycana vytýká bohatým měšťákům život pohodlný,
|
|---|
| [37] |
rozmařilý, plný lenosti a zahálky: „Měšťané, měštťky, jiní lidé
|
|---|
| [38] |
bohatí, nebudau-li pracovati, oni nikoli bez pomsty nebudau od Boha.
|
|---|
| [39] |
Párajte se v rukau, vy paní měštky, a ležíte dlauho a neděláte nic!
|
|---|
| [40] |
Zvíte, vsede-lit vám to na hrdlo!“ (23%). „A toto leží, spí, až slunce
|
|---|
