| [1] |
|
|---|
| [2] |
Pravézbožnostiprýuvyšších stavů není. Nemají úcty
|
|---|
| [3] |
k jménu Božímu; kdyby je někdo proto káral, zle by pochodil: „Nu,
|
|---|
| [4] |
ještě jdi tam ke dvoru, ješto jméno Boží lehce berau... a rci: ,Milf,
|
|---|
| [5] |
váakt jest Buoh zapověděl řka: Nevezmeš ete.“ Uzříš, coť zase dí:
|
|---|
| [6] |
„By zabit, již nás také chce kárati!““ (183).
|
|---|
| [7] |
Víra jejich není pravá; spíše pověra mezi nimi vládne. Věří
|
|---|
| [8] |
rádi v planety a v různá „znamení“: „Pohlediž pak na tyto, ješto těm
|
|---|
| [9] |
znamením (t. j. planetám a j.) věří, že toto na tomto znamení dobré
|
|---|
| [10] |
početí, tehdy takó tamto to dobré vyjetí, vyjití tento den a tento. Tak
|
|---|
| [11] |
píší doktorové, že ktož to koli drží a věří tomu, že za kacíře mají
|
|---|
| [12] |
jmíni býti. A co jest toho, milý Bože, ano téměř všichni v tom tápají!
|
|---|
| [13] |
A zvláště ti lidé velicí, kdyžť mají kam jeti, počekajíí dne neb
|
|---|
| [14] |
hodiny. A neprav jim žádný, nikoli oni neuvěří! Ačkoli ty planety
|
|---|
| [15] |
mohau náchylnost učiniti, ale aby to tak bylo a jinak nemohlo býti,
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Ačkoli jsou na mnoze nešlechetní, přece nejvíce o to stojí, aby
|
|---|
| [18] |
měli všecko svěcené a žehnané: „A to se najvíc shledává do
|
|---|
| [19] |
těchto lidí rytířských; sami nešlechetní, lajce, cizoložníci, a vše chtí
|
|---|
| [20] |
svěcené míti. Ale cožť jest pilnějšího, o toť oni se málo starají.. .“
|
|---|
| [21] |
(327%). ,A ti lidé (t. dvorští) najvíce o to stojí, aby vše svěcené a že-
|
|---|
| [22] |
hnané měli o Velikonoci, a při stole zlé, nešlechetné mluví, ješto jim
|
|---|
| [23] |
to vše proklaté bude...“ (329b.
|
|---|
| [24] |
Tím ovšem své náboženské povinnosti nemohou dostáti. Zaklá-
|
|---|
| [25] |
dají sice též často bohatá nadání ve prospěch klášterův, která
|
|---|
| [26] |
však s účelem svým se pozdéji áplné míjejí: „Pohledte na tyto klá-
|
|---|
| [27] |
štery, ješto předkové vaši nadali a paměti zdělali věčné, věčně-li jim
|
|---|
| [28] |
tak trvají, jakž sau oni chtěli? Ano již roztrhavše mezi se i na to
|
|---|
| [29] |
hodují, dobré bydlo mají, ženy své krásně připravují jako modly, tance,
|
|---|
| [30] |
freje, kolby, nefády vedau, toť máš to nadání!“ (343%.
|
|---|
| [31] |
Jeví se u nich často lhostejnost,ano i nevážnostkTělu
|
|---|
| [32] |
Božímu: „Mnoho-li vídáte těch bohatých, ani k tělu Božímu jdau ?
|
|---|
| [33] |
Ano, slibuj! Voníť jim? Hádaj, nalez-li by tu druhé pány, panoše, ješto
|
|---|
| [34] |
od dvaceti let nepřijímali? Vím v jistotě, že by našel!“ (37°); „vSak
|
|---|
| [35] |
oni (t. páni) to již za hanbu mají, připravovati se často k tělu Bo-
|
|---|
| [36] |
žímu, než jednau v rok ... Zdaliž jest to řekl (t. Pán Ježíš: Nebu-
|
|---|
| [37] |
dete-li jísti těla Syna člověka atd.) toliko témto babkám a kmetíkuom,
|
|---|
| [38] |
zavrženým těm lidem, a vaší milosti nic?“ (118"). „Ba, mnedle, veli-
|
|---|
| [39] |
kau-li pak vážnost mají (t. páni) k tomu drahému tělu Božímu?
|
|---|
| [40] |
Niel A, béda bude! Ah, ti páni, panoše, po hradich, po tvrzích, ješto
|
|---|
| [41] |
po jistbách jim mše slauží! Ani budau v kostky na těch stolech
|
|---|
