Facsimile Lines

354

Page

[1]	5
[2]	KanRásEk v předmluvě k vydání některých kázání Petra Chelči-
[3]	ckého (Comenium III.) referuje na str. IX.—X. o Postille dvorní
[4]	bibl. č. 3691:, „Postilla pragensium, magistri Chunradi
[5]	de Walthauser“. Na str. 86. počíná se výklad takto: Simile est
[6]	regnum celorum homini etc. Matheus 20. In hodierna dominica, quae
[7]	vocatur dominica in septuagesima, sancta mater nostra ecclesia duo
[8]	tempora miserabilia reputat... Když byl ďábel svržen, se snažil
[9]	svésti prvního člověka. Hospodář jest Bůh, který se o vše stará; vi-
[10]	nice skládá se z množství rév, rovněž duše z mnohých schopností.
[11]	Výklad o smyslech: „Deus conducit operarios in vineam suam, tum
[12]	iusticiam suam dedit in sensibus nostris non propter suam utilitatem
[13]	sed propter nostram. My jsme povoláni k slávě boží; nedostojíme-li
[14]	své povinnosti, jak obstojíme před tváří boží? Sv. Řehoř vykládá
[15]	jednotlivé hodiny takto: Ráno nebo první hodina světa byla od Adama
[16]	až k Noemovi, třetí od Noema do Abrahama, od Abrahama až do
[17]	Mojžíše šestá, od Mojžíše až do příchodu Páně jedenáctá. Prvních
[18]	jedenáct hodin pracoval na vinici Páně lid israelský. V jedenáctou
[19]	hodinu povolal Bůh pohany. Nebo se může rozuměti těmto hodinám
[20]	jako věku lidskému (puericia, adolescencia, plenitudo roboris, senectus) ;
[21]	po té vypočítává Waldhauser, kteří v kterém věku vstoupili na vinici
[22]	boží.“ Tolik ku poznání výkladů Waldhauserových.
[23]	Klementinský rukopis 1B33 (Postylla Conrady de tempore)
[24]	patřil kdysi kuihovně kláštera Třeboňského. Přinesl jej
[25]	tam bibliofl Oldřich Kříž z Telče, vstupuje do kláštera r. 1478.
[26]	Rukopis je z let 1377—84. (ČČM. 1896 (Fr. Mareš, Lit. působení
[27]	kláštera Třeb.), Věstník české Akad. 1897 (TrumLAi, Pabérky
[28]	strana 472.)
[29]	O Waldhauserově postille píše též Dr. Ant, LINSENMAYER Ve
[30]	spise „Geschichte der Predigt in Deutschland von Karl dem Grossen
[31]	bis zum Ausgange des 14. Jh.“ München 1886. O vykladech
[32]	Waldhauserových praví, že se řídí slovo od slova bibli-
[33]	ckým textem, že se pohybují v allegoricko-moralních
[34]	narážkách a jednotlivosti že jsou vesměs rázu scho-
[35]	lastickól o. Vysvětlení textu předchází krátkéexordium, jemuž
[36]	kazatel předesílá častěji ještě úvod, od něho „prothema“ na-
[37]	zvaný. (465.) Podivno jest však, že Linsenmayer neuznává
[38]	Waldhausera za předchůdce husitství, proto prý, že ve-
[39]	směs důsledně zachovával učení církve. To však není důvodem,
[40]	proč bychom ho nenazývali předchůdcem husitství; nejedná se tu
[41]	piece o odchýlení od církve, —- vZdyf ani Hus se neodchylil, —

Text view • Facsimile