| [1] |
|
|---|
| [2] |
přibylo a mnoho-li si vsel pšenice nebo žita a koliko set máš vovec
|
|---|
| [3] |
a dobře-liť se daří a co letos pfisadíS a co pfikaupí$?' O tot se oni
|
|---|
| [4] |
starají, o to! Nékdy se toho zboží nasytíte!“ (554), „Ještěť baba drchta
|
|---|
| [5] |
přififuje dcerku, aby pyšně chodila, zjedná perel, zlata, raucha dra-
|
|---|
| [6] |
hého na ni nalépá...“ (1084).
|
|---|
| [7] |
Rodiče mají se starati, aby děti modlily se tak, jak Bůh chce,
|
|---|
| [8] |
„vedle zákona Božího“. Ale to se často neděje: „Než teď, jakž otec
|
|---|
| [9] |
a máti naučili z mládí říkati Otče náš, takto teď ty, Maretko, říkaj,
|
|---|
| [10] |
a ty, Kateřinko, a ty, Filípku! Ale aby toko hleděli, aby to bylo
|
|---|
| [11] |
v duchu vraucím modlením, aby bylo sebrání vážné z té vroucí srdnaté
|
|---|
| [12] |
milosti k bohu, nic!; než leda se blentovalo ...“ (598%).
|
|---|
| [13] |
Mládež se by měla učiti odvykati světu a jeho roz-
|
|---|
| [14] |
košem; proto R. kárá „nešlechetnou řeč“ těch, kteří mládež vybízejí
|
|---|
| [15] |
slovy: „Však si mlád, nech toho náboženství, požívaj světa! Což jest
|
|---|
| [16] |
do tebe, a ty té mladosti nic neuzives, ani ty hráš, ani kuoleš
|
|---|
| [17] |
ani tancuješ, ani do krčmy jdeš, ani (rejnješ, však máš ještě dosti
|
|---|
| [18] |
času (t. na „náboženství“), až budeš stir!“ (700).
|
|---|
| [19] |
Vevětšině těchto dokladů R. kárá s vážným pathosem
|
|---|
| [20] |
bezohledného mravokárce vedlevěcípokárání hodných
|
|---|
| [21] |
též mnoho malicherného a nepatrného, co ani hříchem není
|
|---|
| [22] |
nýbrž co jest nutně ve spojení s živou letorou, s radostmi a s jarým,
|
|---|
| [23] |
veselým duchem bezstarostného mládí. Zvláštní, přílišná hor-
|
|---|
| [24] |
livost zaráží nás v téchto dokladech (326? a 407»):
|
|---|
| [25] |
,Matka synáékovi polahodí, pochlebi: ‚Ba, milý synu, milá
|
|---|
| [26] |
dcerko, buďte veselí! My, dokud sme byli mladí, uměliť sme s do-
|
|---|
| [27] |
brými lidmi veseli býtil“ Ó zlá, nehodná máti, a otec též! Aby ty
|
|---|
| [28] |
byla, matko, vezmńc meć, i sraubila svému dítěti hlavu, když jest
|
|---|
| [29] |
jedně pokřtěno, byla by jemu méně uškodila, nežli když ty je vedeš
|
|---|
| [30] |
k světu, k marnostem, ku pajše!“ (8265),
|
|---|
| [31] |
„Tyto matky a otcové, ješto z té hovadné milosti děti připra-
|
|---|
| [32] |
vují, filují, ono třevíčky červené, oboječky: ješto kdyby máti po křtu
|
|---|
| [33] |
vezmúci meč i sraubila dítěti hlavu, méně by mu uškodila, nežli
|
|---|
| [34] |
i hned z mládí vedauce je ku pýše, k světu, nébrž prospěla by jemu
|
|---|
| [35] |
pomohúc jemu do nebes. Go jest Erodes zlého těm dětem učinil,
|
|---|
| [36] |
zmordovav je? Ne, an prospěl, že mučedlničí korunu vzali. Aby byli
|
|---|
| [37] |
Zivi a tak je jich rodičové vedli ku pajše a k světu, jako nynější
|
|---|
| [38] |
vedau své: — víra jest a měj tu víru, že by byli v pekle. Však při-
|
|---|
| [39] |
pravujete, vedete k svétu, zjednáte perel, nakaupíte pásuov...; ne-
|
|---|
| [40] |
věříte žádnému, než vymluvíte, opremujete: ‚A, co to škodí mladému ?
|
|---|
