[1] |
|
---|
[2] |
К. Кага též lenost o svátcích, kdy lidé nejraději
|
---|
[3] |
dlouho spí zanedbávajíce sluZeb BoZíchanemodlícese
|
---|
[4] |
(320°, 367%): , Ano lezi v nedéli . . . mohauce ke msi jiti a nebo vstantc
|
---|
[5] |
modliti se, a to leží! O bídná duše, ležeti tobě tu chvíli, ano se ta
|
---|
[6] |
doba obětuje ta drahá obět, ten Beránek nepoškvrněný, jenž snímá
|
---|
[7] |
hříchy světa!? A ty ležíš!? A bude-li pak v ta doba smilniti, a, běda
|
---|
[8] |
bude, nastojte!“ (3889. Ve svátek jezdí lidé k příbuzným
|
---|
[9] |
a přátelům, místo aby se věnovali nejlepšímu příteli —
|
---|
[10] |
Bohu: „A pak uzříš, aniť premují, pvy: ,Musili jsme v nedéli jíti,
|
---|
[11] |
jeti, byli by mné vozové ujeli*; ono pry: ,Pro dobré sem to lidi uéinil‘;
|
---|
[12] |
ono ted: ,U, pro pritely, abychom se spolu shledali, ješto sebe jindy
|
---|
[13] |
nemuoZeme vidéti!! Pomni mé, Ze se nevymluví$!^ (215).
|
---|
[14] |
Všecko napomínání lidu, aby den sváteční světil,
|
---|
[15] |
jest marné: „Milý Bože, co vy mnoho slýcháte, kterak máte tu
|
---|
[16] |
neděli světiti! Ano kněží úpějí, volají, ké vy uposlechnete! Hluší ne-
|
---|
[17] |
mohau slySeti.“ (297%); „... shledáte, nemějte péče, coť vás potká
|
---|
[18] |
pro tu boZí nedéli!* (4295); ,a, a, neboZátka, neboZátka, jak vy ha-
|
---|
[19] |
nebné o duée pfijdete!* (430*).
|
---|
[20] |
Konečně R. obrací se také proti tém, ktefí bludné
|
---|
[21] |
učí, že má sobota býti svěcena: „Někteří lidé bludní mluví,
|
---|
[22] |
pravíc, že má sobota svěcena býti. Tu bych já chtěl dovésti, že jest
|
---|
[23] |
to blud a že neděle má svěcena býti. Nebo jakož jest onen beránek
|
---|
[24] |
v Starém Zákoně byl figura těla Božího, tak sobota byla jest figura
|
---|
[25] |
a znamenala nedéli .. .“ (322).
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
„Slyší-li tento lid, Ze se Buoh velí modliti v duchu a pravdé?“,
|
---|
[28] |
(217) taże se R. Lid to slyší a ví to, ale nedbá, nemodlí se tak,
|
---|
[29] |
jak Bůh chce: „nejedent chodí do kostela od třiceti, od padesáti
|
---|
[30] |
let, a ještě se nikdy právě nemodlil“. (194°).
|
---|
[31] |
Pravá, vroucí modlitba předpokládá lásku k Bohu:
|
---|
[32] |
„Onano baba, jenž modlitbu říká, více sobě zaslanží tím, když Boha
|
---|
[33] |
miluje, než onenno, byť jich říkal tisíckrát padesäte“. (308°). Lid
|
---|
[34] |
však Boha nemiluje, proto nemodlí se vroucně, nýbrž
|
---|
[35] |
jen ústa se pohybují, mysl však jinde se toulá; R. mluví
|
---|
[36] |
¢asto o neplatném ,lomcovdni patefuov* (6% 31% atd.), o planém,
|
---|
[37] |
lichém ,blentovdni* (29055, 398* a j); lid modlí se „Otče náš !*,
|
---|
[38] |
a mysi kdes!“ (21%), „jedno ,Otče náš! Otče náš!“ a mysl i srdce kdesi
|
---|
[39] |
jinde se taulá a sebránf Zádného* (37*, pod. 43», 290b); „a my knóżi
|
---|
[40] |
též, mniši též jedno: ‚ут, vr, vr, leda se jedno odbylo spíše“ (43°,
|
---|
[41] |
pod. 193b, 398); „piijdauc do kostela, tut: „Otče ná$!', a duchu vrau-
|
---|