Facsimile Lines

354

Page

[1]	16
[2]	plných stolech: ,... večer nad karhany seděti trýbajíc (?) 8), za-
[3]	lévajíc, dvě, tři, čtyři hodiny bláznujíc, žerty, smíchy vedauc. Ba, tuf se
[4]	nesteskne ďáblové duši bídné, hanebné . . .* (04*—^). ,Jako toho po hříchu
[5]	mnoho jest nyní, že při jídle a při stole po sobě žerty, smíchy, roz-
[6]	pustilosti, řeči smilné, oplzlé, dábelské. A to pochodi z lakoty, z uob-
[7]	žerstva a z prázdnosti prílišné“. (232%). „Nu, mnedle, mají-li za hřích
[8]	freje, tance, rozpustilosti? U prý: „Musíť lidé veselí Буй!“ (293%).
[9]	Také ctižádost svádí lid k péči o věci pozemské:
[10]	„Vždy žádáme zvelebení na tomto světě !“ (144^).
[11]	Pro přílišnou péči o svět lid nedbá svého spasení
[12]	Ovšem, ,.... kdozt řádně svá hospodářství vedau, své obchody,
[13]	nic to dobrým lidem není ku překážce jich spaseni* (351*), ale lid
[14]	nepokládá jich za dary boží a neváží si vůbec dobrého bydla: „než
[15]	právě jako hovado jí, pí, a nic o tom neumí pověděti, též práv my
[16]	jíme, píme dobré věci, a nic toho nevážíme, že dobré bydlo máme“.
[17]	(267 b.)
[18]	V marnostech světských jest tedy příčina mravní zkaže-
[19]	nosti, ve které lid tak zabfedl. Ze nedbá Boha, nedbá toho, co
[20]	Bůh chce a velí: „aby se modlili v duchu a v pravdě, postili
[21]	v duchu a v pravdě, zpovídali se v duchu a v pravdě, a tak všecky
[22]	jiné věci vedli, jakož Buoh chce a velí, nic toho tento lid nehledí...“ (40).
[23]	Pro nevážnost k slovu a zákonu božímu lid mravně
[24]	neprospívá (78b), všecko jeho počínání bez Boha nevede
[25]	k spáse: „... všichni dobří skutkové, kteréž člověk muože vésti,
[26]	všechny svátosti počna ode křtu, všichni zákonové mniší, jeptiští, kteří-
[27]	koli *%, všecka řemesla, všichni obchodové, toho všeho nepovedau-li
[28]	lidé podle slova Božího a zákona jeho, všecko to obrátí se lidem
[29]	k věčné mauce na věky“. (259%). „Nyní sobě lidé málo váží slovo
[30]	Boží, jako by bylo něco starého; již osmrkali, vostydlo jim. Prý: „Však
[31]	to dávno slejchám !* Jdau na túlačky, radše se projdau. A druzí pak,
[32]	ač poslúchají, ale nedbajf pamatovati." (141*75». „Práv se má tento
[33]	lid jako osel. Huď voslu na lautnu, osel slyší teď, ale žádného
[34]	kochání z toho nemá. Tak tento lid slyší slovo Boží, a nic jím nemuož
[35]	hnüti, aniž se mohau pokochati v svém milém Bohu ...“ (1912), 2)
[36]	(Pod. 430^ a j.)
[37]	\| 19) Spiie asi „tryrajie*; v. Jungm. Slovník pod heslem „trejrati“ (toulati
[38]	se) (IV 635.)
[39]	19) Srv.: ,v&ichni zákonové, Frantiskové, Dominikové, Kapistrénové, jestli
[40]	že se chybí zákona Božího, a v kterém slově budau jemu odporni, oni nikoli do
[41]	nebe nepřijdau.“ (373b),
[42]	0) K tomuto dokladu podotýká Denis (K. s. č. 219—220): „Však všichni

Text view • Facsimile