Facsimile Lines

354

Page

[1]	47
[2]	stojenství, a není auředlník boží, ale dáblův, neb vuoli dáblovu v tom
[3]	cini...* (632).
[4]	Nemravnost mezi lidem jest lak veliká, že, kdyby „nyní
[5]	všichni: smilníci a smilnice méli zbiti byti, ridky by dům byl bez
[6]	zabitce*. (135°),
[7]	Jakoubkova postilla svědčí o dobrém kazateli. Není však tak za-
[8]	jímavá a tak znamenitá jako postilla Husova, neboť se jí nedo-
[9]	stává tak logického uspořádání látky a není psána tak
[10]	pěkným, v pravdě řečnickým slohem, jako jsme shledali
[11]	u Husa. Výklady jsou celkem dosti suché, na mnozeneza-
[12]	jímavé,a nejsou tak srdečné jako Husovy, nejsou popularní. Hus
[13]	působil na srdce, Jakoubek více na rozum. Výklady Jakoubkovy jsou
[14]	často příliš stručné, jsouce spíše základem, vodítkem jinému kazateli,
[15]	který by je dovedl přizpůsobiti poměrům své doby. Současná doba
[16]	nezrcadlí se v nich tak jasně jako vjiných postillách
[17]	doby husitské. Jakoubek jakoby se bál ostřejšího tónu. Byl sice
[18]	horlivý kališník, ale nemiloval sporův, byl člověk velice míru-
[19]	milovný. Hlavním znakem jeho charakteru byla opatrnost, s níž
[20]	prostředkoval mezi stranami husitskými. Jeho suahou bylo, aby v české
[21]	reformované církvi nastala jednota, vzájemné působení všech
[22]	na základě pravé křesťanské lásky. A opatrnost ta jeví
[23]	se též v jeho postille, která co do narážek na současné poměry
[24]	má ráz mírný, kompromissní. Jakoubek kárá v ní sice též
[25]	zkázu mravů, ale činí to způsobem klidným.
[26]	Ührnem: Postilla Jakoubkova obsahuje struéné výklady,
[27]	doložené hojnými citaty z písma sv., z církevních otců a ze
[28]	starých filosofů, jsouc rázu více učeného než lidového. Cena jejf
[29]	spočívá hlavně v té věci, že poznáváme z ní Jakoubkovy
[30]	názory theologické, které po smrti Husově způsobily
[31]	pokrok ve vyvoji husitismu. —
[32]	Z nejhorlivějších posluchačů Jakoubkovych byl
[33]	kněz podobojí Martin Lupáúč. Latinská kázání jeho jsou
[34]	obsažena v rukopise univ. III. D. 3, pap., fol, (349 listü):
[35]	„Sermones de tempore et de sanctis.“ Zprávu o nich podává
[36]	J. Truhlář ve Věstníku čes. Ak. 1898 str. 409—410, z níž se do-
[37]	vídáme toto: Jest to veliký homiletický material s rejstříkem a listem
[38]	Martina Lupáče, jenž radí v ném někomu asi z tvořící se tenkráte
[39]	Jednoty Brat. (dle Golla), aby vystříhal se zbytečného hloubání o trans-
[40]	substanciaci, nýbrž prostě věřil slovům Kristovým. Nejstarší část

Text view • Facsimile