Facsimile Lines

354

Page

[1]	45
[2]	došli a tam se zpovídali, by již všech hříchův zbavení byli, a nebo
[3]	jsauce bullami papeźovymi lżivymi omóżdeni ini, kdyż kteróbo vernóho
[4]	krestana zamorduji, jesto kalich Kristův pije, by muk i hříchův byli
[5]	prázdni, a neb budau-li sami zbiti, že jsau muk i hříchův zbavení.
[6]	À tak nebožátka jdau na smrt jako telata a nemohauc tomu lehce
[7]	rozuméti, Ze, pouévadZ ten papež nemuož sebe a neb jiných blech
[8]	a much zbaviti, ovśemt nemóż hifchüv a muk pekelných sprostiti . . .*
[9]	(124P).
[10]	O svátosti oltářní učil Jakoubek, že jest třeba prostě
[11]	věřiti, bez hloubání, že v chlebé posvátném, který však
[12]	chlebem zůstává, duchovně přijímime Krista, — v jádře
[13]	stanovisko Wiclifovo, v Čechách tehdy obecné sympatické.
[14]	(Vlček I. 129). Jakoubek užívá v postille o té věci tohoto
[15]	přirovnání: „Jakožto paprslek slunečný vodu přijme, avšak jí v svau
[16]	podstatu neobrátí, neb, ač horký kámen trochu vody na se vzlité
[17]	zstráví, ale však v svau télestnost jf neproméní: (6% toto jfdlo
[18]	a pití, kteréž činil Pán Kristus po svém vzkříšení, neproméuilo
[19]	se v jeho tělo, jakož se v našem téle děje, ale mocí Božskau
[20]	zmizalo.* (78%).
[21]	Pravili jsme již, že přijímání pod obojí způsobou, jež Hus
[22]	již byl schvaloval, jest Jakoubkovým dílem. Na různých místech postilly
[23]	Jakoubek zmiňuje se o přijímání pod obojí; poukazuje výslovně
[24]	k tomu, že o poslední večeři dal Kristus „tělo a krev svau učedl-
[25]	níkuom svým pod dvojí spuosobau“ (12%), a tvrdí, že „pod spůsobau
[26]	chleba a vína jest týž a jeden Pán Kristus, jenž nás krmí svým
[27]	tělem a napájí svau drahau krví“. (199). Mluví proti nehodnému
[28]	přijímání těla a krve Páně, které jest hlavní příčinou „nynějších
[29]	časů“, příčinou všech bludův, které „vznikly a bojují
[30]	v křesťanství a zvláště pohříchu v Čecháché, (183^).
[31]	Husovy stesky na úpadek křesťanského života opakují se u Ja-
[32]	koubka. Úpadek ten zavinil špatný příklad tehdejšího
[33]	duchovenstva; Jakoubek si stěžuje, že mnozí kněží
[34]	„o spasení lidu sobě poručeného nedbají“ (60%, „jsau následovníci
[35]	JiddSovi a Antikiistovi® (160%), „křiví náměstci“ svatých apoštolův
[36]	(170%), kteří „meč duchovní (t. slovo boží) jsau zavrhli a tělestným
[37]	věrné hubí“ (191°), z nichž „mnozí více pečují o zboží než o duše
[38]	anebo o lidské spasení“ (192°), atd. „Nyní je biskupův mnoho
[39]	v církvi svaté, ješto jsau v nynějších dobrých věcech, t. časných
[40]	a tělestných . . .. Aby těch časných, dobrých věcí neměla biskupství,
[41]	4*

Text view • Facsimile