| [1] |
|
|---|
| [2] |
hanuov ueb ziduov na víru obrátili, ty jsau knézí a jahnové najprvé
|
|---|
| [3] |
víře a zákonu křesťanskému učili a jako dnes je teprv křtili a v čechly
|
|---|
| [4] |
bilé je oblékli, na znamení čistoty jich vnitřní ,. “ (43b). .. „Druhé
|
|---|
| [5] |
proto nazývají tuto sobotu bilan, neb tento svatý čas kající mnozí
|
|---|
| [6] |
skrze pravé pokání vodau smyli jsau černost hríánau z svych duší...“
|
|---|
| [7] |
(t4*). Jiný příklad: „A dí znamenitě (t. sv. Pavel Effez. 3. k., 10.
|
|---|
| [8] |
ned. po sv. Tr.): Po všech národech věky věkuov (t. budiž slávu
|
|---|
| [9] |
Kristu). | Tu sluší věděti, že to slovo věk druhdy znamená čas
|
|---|
| [10] |
života každého člověka zvláště. A tak díme: Tento má tolik let věku
|
|---|
| [11] |
svého. Druhé znamená čas, v nemžto všickni zhynau, kteříž jsau se
|
|---|
| [12] |
v něm narodili. A tak sto let nazýváme věk, neb obecně, kdož se
|
|---|
| [13] |
narodil najnižšícho věku, ten umře dříve sta let. Třetí znamená
|
|---|
| [14] |
tisíce let. Čtvrté znamená vešken čas světa tohoto. Páté znamená
|
|---|
| [15] |
věčnost. V těch ve všech věcech ma býti chválen Páu Bůh. Protož
|
|---|
| [16] |
buď jemu čest i sláva na včky vékúv, Amen.“ (169%. Vysvetluje
|
|---|
| [17] |
též cizí slova, na pí.: „Penthecostes jest fecké slovo ze dvau slo-
|
|---|
| [18] |
žené. Neb Pentha u nich slove pět a Costes slove deset, a tak
|
|---|
| [19] |
Pentherostes slove pét deseti a neb padesáti^. (86^).
|
|---|
| [20] |
Jednotlivé rozbory epištol! jsou pečlivé a důkladné.
|
|---|
| [21] |
Kazatel vkládá rúzné příklady, vhodná přirovnání, leckdy též
|
|---|
| [22] |
příslové, atd. Tak na př. Jakoubek uvažuje „o umění poznání zlého
|
|---|
| [23] |
a milování dobrého“, uvádí za příklad Solona: „Když byl otázán
|
|---|
| [24] |
Solon, pohan a mudfec fecky, od jednoho bohatého člověka, má-li
|
|---|
| [25] |
zboží, odpověděl jemu: Ty i já zboží máme, ale mezi mým zbožím
|
|---|
| [26] |
a tvým tento jest rozdíl: Neb z mého nižádný bez mé vůle nemůž
|
|---|
| [27] |
nie vziti, a když jiným rozdávám, umenšení netrpím. Ale tvé na každaj
|
|---|
| [28] |
den k ztracení jest otevříno a bezděky tobě bez tvé vůle bývá pobráno,
|
|---|
| [29] |
aniž ho co můžeš udati bez jeho umenšení. Jakoby řekl: Oba jsme
|
|---|
| [30] |
bohatí, ty tělestným zbožím, a já duchovním ...“ (174»—1'75*). Solona
|
|---|
| [31] |
připomíná též na str. 1849: „... opilství ke všem hříchům hotovost
|
|---|
| [32] |
činí. A protož Solon ustavil za právo Athenyenským, aby opilý zhřeše
|
|---|
| [33] |
dvénásobní měl pokutu.“ O Pythagorovi: „Buď každý člověk pozdní
|
|---|
| [34] |
k mluvení (Ep. Jak. v 1. kanonice v 1. kap.) ... A protoZ Pythagoras
|
|---|
| [35] |
svým učedlníkuom byl ten zákon uložil, aby mlčeli za pět let a jeho
|
|---|
| [36] |
učení poslauchali, a tak naučili se mluviti użitećne.* (67°). Pri-
|
|---|
| [37] |
rovnání, na př.: „... tu byli přivábeni (t. Židé) k Bohu milováním,
|
|---|
| [38] |
jakožto dítě jablkem bývá přivábeno k milování otce svého. Byli jsau
|
|---|
| [39] |
také malí bázní, neb jedno časné se pomsty bojíce plnili jsau Boží
|
|---|
| [40] |
přikázání, jakožto dítě boje se matky učiní, což mu starší káží,“ (12).
|
|---|
| [41] |
„Vídáte obecně, že, když děti do kterého sadu nebo do zahrady vejdau
|
|---|
