| [1] |
|
|---|
| [2] |
proti Antikristovi — myšlenka Wiclifova; Hus ji přijímá za
|
|---|
| [3] |
svou, Špatní kněží nechtí, aby věrní kazatelé se há-
|
|---|
| [4] |
jili písmem sv.: „Znamenajmež, že náš spasitel písmem sé
|
|---|
| [5] |
brénil; . . . proti tomu jsá nynie antikristovi učedlníci, jenž nechtie,
|
|---|
| [6] |
aby věrní křesťané pismem sč bránili, aniž chtie, by zjevovali lidu
|
|---|
| [7] |
obecnému písmo, a chtie, aby ihned po jich vóli činili, jakož oni káží ;
|
|---|
| [8] |
a když věrní chtie, aby oni písmo ukázali, tedy řkú: Toť jeden
|
|---|
| [9] |
z nich! tot Viklefista! neposlüchá cierkvi svaté!...* (93)
|
|---|
| [10] |
(v. též 57, 60, a j.) Tito falešní proroci kaceřují toho, kdo
|
|---|
| [11] |
sejim protiví, kdo proti nim káže. Kdo nechce býti fa-
|
|---|
| [12] |
lešným proroküm po vůli, proti tomu „vydávají kříž“, hlásají
|
|---|
| [13] |
svatou válku a svatý boj. (11). (pod. 21.) Hrozí dokonce
|
|---|
| [14] |
smrtí upálením (198—199). Jsou to „ludaři světa, falešní kněžie'““
|
|---|
| [15] |
(151), nejsou praví pastýři, ale jsou falešní nájemníci neb námezd-
|
|---|
| [16] |
nfei (167, pod. 169). Mnozí z nižšího duchovenstva konají přece své
|
|---|
| [17] |
povinnosti, ale vyšší duchovenstvo a řády mnišské
|
|---|
| [18] |
nepracují na vinici Páně, „neb velicí preláti, jako papež,
|
|---|
| [19] |
kardinálové a u dvora jiní, ti sě jedné v prodávání obrokóv obecně
|
|---|
| [20] |
obierají; arcibiskupové a biskupové, ti s panstvím dosti činiti mají;
|
|---|
| [21] |
kanovníci, ti sě sami pasú; oltářníci; jenž nekáží, odbudúce mše,
|
|---|
| [22] |
obecně spie nebo hrají, aneb v krčmě sě obierají; a mnišie bohatí,
|
|---|
| [23] |
ti zavrúce sě, dobřě sě sami pickují; pak-li jsú žebráci, tehdy lanžují, aby
|
|---|
| [24] |
coz moh najviece na lidech vymluvili.“ (67). Śpatni knóżi „ródi by veśken
|
|---|
| [25] |
svět na zboží pohltili, a ještě by žádosti nenasytili l“ (198.) „Pasú sč tučné
|
|---|
| [26] |
a lidského spasenie netbají“ (199). Žádosti jejich po
|
|---|
| [27] |
zboží není konce; „ač jsú jim plny stoly, komory, špižierny
|
|---|
| [28] |
i pivnice, ale žádost vždy děravá nenie plna“. (271). Starají se
|
|---|
| [29] |
o desátky, o oféry. (81). Jedni z nich praví, že „sedmkrät,
|
|---|
| [30] |
a druzí řkú, třikrát každý člověk má jim do roka ofčrovati.““ (44).
|
|---|
| [31] |
Zavádějí lidi v hříchy, jsouce jim špatným příkladem. Jsou
|
|---|
| [32] |
lakotní (241), nemírní v jídle a pití (199—200, 241),
|
|---|
| [33] |
sami žijí v rozkoši, ale o ubohou chudinu se nestarají
|
|---|
| [34] |
(84), „činie nádav, nátisk a núzi chudým, s jedné strany nutiece je,
|
|---|
| [35] |
aby jim dávali desátky, oběti za křest, za zpověd, za svátost, za jiné
|
|---|
| [36] |
duchovnie věci; nuzie je také, že co by chudým dobří Jidé dali, to oni
|
|---|
| [37] |
vše k sobě hrnú; také nuzie je lstivými odpustky a tiem zvláště, že
|
|---|
| [38] |
jich statek zle utracují a lakomě držie. Neb což kněžie mají,
|
|---|
| [39] |
to jest chudých.. .* (199). Starají se spíše o své tučné psy,
|
|---|
| [40] |
chrty, vyžlata, ohaře, o „tisty, kurvy neb ženimy'“, a to vše činí
|
|---|
| [41] |
z peněz chudých, jimiž vládnou. (242.) Ostře kárá Hus
|
|---|
