EN | ES |

Facsimile Lines

354


< Page >

[1]
26

[2]
kevních otců Hus nejčastěji cituje sv. Augustina (5—6 a j.), Ře-
[3]
hoře (dovolává se zejména jeho homilií) (1, 64—65, 14! a j.),
[4]
Ambrože (33, 143 a j.), (dovolává se zvláště jeho spisu o panenství,
[5]
de virginitate), Jeronyma, Origena, Cypriana, Jana Zlatoüstého (,,Zlatá
[6]
ústa, 277, 285 a j.), Bedy (34), Boétia, Hugona, Bernarda (81 a j.)
[7]
(dovolává se ho zvláště, když horlí proti neřestem ve stavu kněžském),
[8]
atd. (Viz Evang. Cfrkevnfk, 1890. Hus uznává autoritu cfr-
[9]
kevních otců, čímž liší se od Wiclifa, jenž uznává
[10]
pouze autoritu bible. Ze starověkých filosofů cituje nej-
[11]
více Aristotela (36, 198, 364, atd.) a Senecu (280 a j.).

[12]
Hus dovolává se též často svých vlastních spisů,
[13]
na . spisů Jatinských i českých, v nichž psal o chytrosti Anti-
[14]
kristově (11), knížek o církvi svaté (39, 63, 175), knih o při-
[15]
kázáních božích (89), traktatu O svatokupectví (313), O mo-
[16]
dlitbé (315) atd.

[17]
Často nalézáme v postille výklady mystické po zpúsobu
[18]
tehdejší doby: bouře na moři: moře tento bíduy svét, lod
[19]
pevná naděje, že búře i moře přeploveme, búře jsú náramné poku-
[20]
šenie atd. (50), (425 atd.) a j.

[21]
Pro větší účinek Hus užívá často různých vhod-
[22]
ných příkladů, sentencí, přísloví, přirovnání,rčení, atd.

[23]
Vhodné přklady, na .: Ktož chce znáti na sobě, komu
[24]
najviece slúží, ten obrať rozum svój а važ, kam pilnost najviece
[25]
obrátila, a ihned pozná, komu najviece slúží. U příkladě: má-li Petr
[26]
dva pány, a jest žádostivě pilnějí služby Janovy, než Přibíkovy,
[27]
tehdy Janovi viece slúží Petr než Přibíkovi. A též má-li Petr dvě
[28]
milé: Kateřinu a Markletu, a jest pilnějí žádostivě Kateřiny než
[29]
Marklety, tehdy viece miluje Kateřinu než Markletu ... (346
[30]
847.) Podává též za příklad legendový příběh císaře Heraklia, a ap-
[31]
plikuje jej na dobu současnou. (127.)

[32]
Sentence: Ne jedna ctnost lépe odievá člověka než které
[33]
rúcho tčlestné (5). Zavržený kniežek v světě přčdejde papeže a bi-
[34]
skupy v odplatě, a sedláček ciesaře a krále. (70.) Та smrt rovně
[35]
dělí: ani Sarlatu, ani šeři, všem rovně odměří! Ta pána s sluhů,
[36]
а královü berlu i papežovů v hrobě položí s motykú. Nechť v kost-
[37]
nici rozeznají, které papežovy, královy a sedlákovy jsú kosti! (244.)
[38]
Jakož ryba rybu kazi a jie, tak člověk člověka hubf. (279.) A jistě
[39]
v tom takměř vešken svět blúdí, že viece váží svět člověka bohatého
[40]
oděného, než pokorného chudého (385), a j.

[41]
Přísloví, na .: Jakýž pán, takýž i sluha (249). Čert
[42]
čertu oka nevykline.** (173).


Text viewFacsimile