| [1] |
|
|---|
| [2] |
obyčejně od rozličné do hlavy vstupující a mozkem pohybující páry
|
|---|
| [3] |
se vzbuzují, což mají za rovnost s věcmi budaucími, aby vám z nich
|
|---|
| [4] |
povéreény hádaé néco prorokovati mohl?...* (TV, 29—30).
|
|---|
| [5] |
Probrali jsme nejdůležitější české kazatele katolické věku 18.
|
|---|
| [6] |
Kazatelů bylo vůbec veliké množství, země česká byla jejich kázáními
|
|---|
| [7] |
takořka zaplavena. Uvedené postilly však stačí k poznání úpadku
|
|---|
| [8] |
českého kazatelství. Ke kazatelům druží se jiní, kteří vydávali
|
|---|
| [9] |
spisy obsahu náboženského, které sice postillami nejsou, které však
|
|---|
| [10] |
byly pomůckou kazatelům ; tito z nich mnoho čerpali. Míníme tu zvláště
|
|---|
| [11] |
Beckovského „Katolického Zivobytí nepohnutedlnj základ“ a Želízkovy
|
|---|
| [12] |
výklady ceremonii. Beckovského „Základ“ jest rozdělen na „tři
|
|---|
| [13] |
sloupy“: víru, naději a lásku, obsahující kapitoly (40 v každém
|
|---|
| [14] |
„sloupu“), v nichž obsaženy jsou výklady o různých věcech nábo-
|
|---|
| [15] |
ženství se týkajících, jako o postu, o almužně, o svátostech atd., také
|
|---|
| [16] |
však výklady z české historie, pol>mické články proti evangelíkům,
|
|---|
| [17] |
atd. Na př. poslední kapitola (40.) „sloupu“ 3. jedná o tom, „jakau lásku
|
|---|
| [18] |
k nám křesťanům Tataři mají.“ Nesmírný fanatismus nábo-
|
|---|
| [19] |
ženský vane z výkladův Beckovského. Vše, co není ka-
|
|---|
| [20] |
tolické, propadá u něho kletbě. (Rozbor viz v ČČM 1878 od
|
|---|
| [21] |
Dra Ant. Rezka, str. 154 a sl., a doklady v článku Vášově v „Orloji“
|
|---|
| [22] |
1898). (Mus. 39 C 7, ve 4%) Ferd. Żelizko (Zeelisko), kanovník
|
|---|
| [23] |
kathedr. kostela u sv. Ducha v Hradci Kr., vydal r. 1774 , Vejklady
|
|---|
| [24] |
svatých ceremonií, řádův, svátkův, památek, obyčejův a nadání v církvi
|
|---|
| [25] |
Boží spasitedlně zřízených a vykonávaných.“ (Un. 54 G 940.) V před-
|
|---|
| [26] |
mluvě oznamuje, že obyvatelům osady Libčanské, kdež působil, často
|
|---|
| [27] |
vykládal v kázáních svých o ceremoniích, svátcích, památkách, oby-
|
|---|
| [28] |
čejích a nadáních církve sv., což prý se posluchačům tak zallbilo,
|
|---|
| [29] |
že po odchodu jeho ho prosili, aby výklady ty vydal. Spisovatel tak
|
|---|
| [30] |
učinil, rozděliv spis svůj v tolik kapitol, kolik je týdnů v roce.
|
|---|
| [31] |
Kazatelství století 18. jest v Čechách ve znamení
|
|---|
| [32] |
výlučného,kjiným náboženskýmnaukám přísného kato-
|
|---|
| [33] |
lictvf. Pronásledovaní evangelíci nebyli však literarně
|
|---|
| [34] |
nečinní. Nemohouce své činnosti rozvinouti ve své vlasti, psali
|
|---|
| [35] |
a vydávali vcizinés véspisy, téZ postilly, püvodníi pře-
|
|---|
| [36] |
lozené. Tak na pi. Vaclav Kleych (Gleych) z Lazan u Litomysle
|
|---|
| [37] |
(nar. 1678), jenž se přidržoval učení českých bratří, prchl do ciziny ©
|
|---|
| [38] |
a vydával tam knihy české (+ 1737). (Jir. I, 352—354.) R. 1712
|
|---|
| [39] |
vydal v Žitavě Peškův pieklad postilly Langhansovy :
|
|---|
