354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

288

obyčejně od rozličné do hlavy vstupující a mozkem pohybující páry se vzbuzují, což mají za rovnost s věcmi budaucími, aby vám z nich povéreény hádaé néco prorokovati mohl?...* (TV, 29—30).

Probrali jsme nejdůležitější české kazatele katolické věku 18. Kazatelů bylo vůbec veliké množství, země česká byla jejich kázáními takořka zaplavena. Uvedené postilly však stačí k poznání úpadku českého kazatelství. Ke kazatelům druží se jiní, kteří vydávali spisy obsahu náboženského, které sice postillami nejsou, které však byly pomůckou kazatelům ; tito z nich mnoho čerpali. Míníme tu zvláště Beckovského „Katolického Zivobytí nepohnutedlnj základ“ a Želízkovy výklady ceremonii. Beckovského „Základ“ jest rozdělen na „tři sloupy“: víru, naději a lásku, obsahující kapitoly (40 v každém „sloupu“), v nichž obsaženy jsou výklady o různých věcech nábo- ženství se týkajících, jako o postu, o almužně, o svátostech atd., také však výklady z české historie, pol>mické články proti evangelíkům, atd. Na př. poslední kapitola (40.) „sloupu“ 3. jedná o tom, „jakau lásku k nám křesťanům Tataři mají.“ Nesmírný fanatismus nábo- ženský vane z výkladův Beckovského. Vše, co není ka- tolické, propadá u něho kletbě. (Rozbor viz v ČČM 1878 od Dra Ant. Rezka, str. 154 a sl., a doklady v článku Vášově v „Orloji“ 1898). (Mus. 39 C 7, ve 4%) Ferd. Żelizko (Zeelisko), kanovník kathedr. kostela u sv. Ducha v Hradci Kr., vydal r. 1774 , Vejklady svatých ceremonií, řádův, svátkův, památek, obyčejův a nadání v církvi Boží spasitedlně zřízených a vykonávaných.“ (Un. 54 G 940.) V před- mluvě oznamuje, že obyvatelům osady Libčanské, kdež působil, často vykládal v kázáních svých o ceremoniích, svátcích, památkách, oby- čejích a nadáních církve sv., což prý se posluchačům tak zallbilo, že po odchodu jeho ho prosili, aby výklady ty vydal. Spisovatel tak učinil, rozděliv spis svůj v tolik kapitol, kolik je týdnů v roce.

Kazatelství století 18. jest v Čechách ve znamení výlučného,kjiným náboženskýmnaukám přísného kato- lictvf. Pronásledovaní evangelíci nebyli však literarně nečinní. Nemohouce své činnosti rozvinouti ve své vlasti, psali a vydávali vcizinés véspisy, téZ postilly, püvodníi pře- lozené. Tak na pi. Vaclav Kleych (Gleych) z Lazan u Litomysle (nar. 1678), jenž se přidržoval učení českých bratří, prchl do ciziny © a vydával tam knihy české (+ 1737). (Jir. I, 352—354.) R. 1712 vydal v Žitavě Peškův pieklad postilly Langhansovy :