EN | ES |

Facsimile Lines

354


< Page >

[1]
28b

[2]
zatel rázný, vážný a důstojný. Činí čestnou výjimku mezi
[3]
ostatními souvěkými kazateli českými.

[4]
Chrysostom Xaver Ignác Taborsky (1696—1748), pre-
[5]
monstrát, psal třemi jazyky; odtud asi jeho choutky makaronské.
[6]
(Vié. II, 26.) Vydal dvě české postilly: sváteční s názvem
[7]
Tria Tabernacula inmonte Thaboreoexstructa, v Olom.
[8]
1738, a nedělní: Mons Thabor ete. v Hradci Král. 1747. (Jir.
[9]
II, 283 uvádí jen postillu nedělní). (Vlč. II, 26—27.)

[10]
Zmíníme se o postille nedélni (un. 54 C 52). Titul její
[11]
jest latinsky: Mons Thabor Evangelicae Veritatis Radiis
[12]
inclarescens... seu Conciones Moravicae In Dominicas
[13]
totius Anni et in Festa praecipua... . A P. Chrysostomo
[14]
Xaverio Ignatio Taborsky ..... Reginae Hradecii, Typis Joannis
[15]
Clem. Tibelli, 1747. "Vénována jest Pavlovi Ferd. Václavíkovi.
[16]
Obsahuje latinskou věnovací předmluvu, latinskou předmluvu k čte-
[17]
náři, latinský index I. (Index . . . . Concionum in Dominicas totius
[18]
anni), potom 51 kázání (na 750 str.), a konečně Index II. Alphabeticus
[19]
rerum in hoc opere contentarum. Kázání jednotlivá jsou roz-
[20]
jímání na příslušná themata (,argumenta).

[21]
Táborský v kázáních svých stále se přerušuje latin-
[22]
skými citaty,a nejenz Písma. Miluje silná slovaa křik-
[23]
lavé barvy. Řeč jehojestsamývykřičník, saméúryvko-
[24]
vité volání. Přes to místy čte se dosti příjemně; je
[25]
v něm verva a temperament. Tak soudí o něm Vlček, II 27.
[26]
Na . kázání na 2. neděli po devítníku jest velmi živé, jsouc na-
[27]
plněno odporem proti tanci a veselí, hodování masopust-
[28]
nímu: KdyZ o masopusté ,jináí budau choditi jako blázni pfistrojeni,
[29]
vy se oblečte v Ježíše Krista a jeho nevinné činy následůjte! Noste
[30]
raucho mrtvící tělo vaše a k bláznüm Kristovým se ptipojte! Nebo
[31]
ó nesmrtedlný Bože! Jak jsi ty veliký Pán! Jak tehdy veliký počet
[32]
bláznů míti budeš! A hle! jestli se nemejlím, celý vojsko jich spatřuji,
[33]
okna a ulice se naplňovati vidím, veliký haufové lidf se zbfhajf, a po
[34]
rynku člověka bflÿm rauchem odéného tahati znameném. Než kdo
[35]
jest ten člověk? Nejmilejší ovčičky ! Jest Ježíš, náš nejmilejší Spasitel,
[36]
od Herodesa posmíván, v bílé raucho oblečen, od celého vojska po-
[37]
tupen, jest vysmíván jako pošetilý, jest sem a tam tažený jako blázen.
[38]
Ach, veliký Bože! Věčná velebnost jest posmívána a za blázna se
[39]
drží ! . .. (229). Jiné doklady v. Vlček II, 27.

[40]
Táborský proslul též překladem Goffinovy pří-
[41]
ruční postilly (v. Jir. II, 283).

[42]
19*


Text viewFacsimile