28b
zatel rázný, vážný a důstojný. Činí čestnou výjimku mezi
ostatními souvěkými kazateli českými.
Chrysostom Xaver Ignác Taborsky (1696—1748), pre-
monstrát, psal třemi jazyky; odtud asi jeho choutky makaronské.
(Vié. II, 26.) Vydal dvě české postilly: sváteční s názvem
„Tria Tabernacula inmonte Thaboreoexstructa“, v Olom.
1738, a nedělní: „Mons Thabor“ ete. v Hradci Král. 1747. (Jir.
II, 283 uvádí jen postillu nedělní). (Vlč. II, 26—27.)
Zmíníme se o postille nedélni (un. 54 C 52). Titul její
jest latinsky: „Mons Thabor Evangelicae Veritatis Radiis
inclarescens... seu Conciones Moravicae In Dominicas
totius Anni et in Festa praecipua... . A P. Chrysostomo
Xaverio Ignatio Taborsky ..... Reginae Hradecii, Typis Joannis
Clem. Tibelli, 1747.“ "Vénována jest Pavlovi Ferd. Václavíkovi.
Obsahuje latinskou věnovací předmluvu, latinskou předmluvu k čte-
náři, latinský index I. (Index . . . . Concionum in Dominicas totius
anni), potom 51 kázání (na 750 str.), a konečně Index II. Alphabeticus
rerum in hoc opere contentarum. Kázání jednotlivá jsou roz-
jímání na příslušná themata (,argumenta“).
Táborský v kázáních svých „stále se přerušuje latin-
skými citaty,a nejenz Písma. Miluje silná slovaa křik-
lavé barvy. Řeč jehojestsamývykřičník, saméúryvko-
vité volání. Přes to místy čte se dosti příjemně; je
v něm verva a temperament.“ Tak soudí o něm Vlček, II 27.
Na př. kázání na 2. neděli po devítníku jest velmi živé, jsouc na-
plněno odporem proti tanci a veselí, hodování masopust-
nímu: KdyZ o masopusté ,jináí budau choditi jako blázni pfistrojeni,
vy se oblečte v Ježíše Krista a jeho nevinné činy následůjte! Noste
raucho mrtvící tělo vaše a k bláznüm Kristovým se ptipojte! Nebo
ó nesmrtedlný Bože! Jak jsi ty veliký Pán! Jak tehdy veliký počet
bláznů míti budeš! A hle! jestli se nemejlím, celý vojsko jich spatřuji,
okna a ulice se naplňovati vidím, veliký haufové lidf se zbfhajf, a po
rynku člověka bflÿm rauchem odéného tahati znameném. Než kdo
jest ten člověk? Nejmilejší ovčičky ! Jest Ježíš, náš nejmilejší Spasitel,
od Herodesa posmíván, v bílé raucho oblečen, od celého vojska po-
tupen, jest vysmíván jako pošetilý, jest sem a tam tažený jako blázen.
Ach, veliký Bože! Věčná velebnost jest posmívána a za blázna se
drží !“ . .. (229). Jiné doklady v. Vlček II, 27.
Táborský proslul též překladem Goffinovy pří-
ruční postilly (v. Jir. II, 283).
19*