| [1] |
|
|---|
| [2] |
Knihy KonidSovy, tedy také jeho postiily, mély
|
|---|
| [3] |
zvláštní osud. Uvažuje o tom Hanu§ v Sitzungsberichte der
|
|---|
| [4] |
kónigl. bóhm. Gesellsch. der Wiss. 1864 [О kult. hist. a lit, 6innosti jesuity
|
|---|
| [5] |
Konid§e (Nachtrag.)]. Byly uréeny od Koniáse vyslovné k tomu, aby
|
|---|
| [6] |
byly českému lidu náhradou za spálené kniby kacířské, ale zvláštním
|
|---|
| [7] |
řízením osudu se stalo, že jím pronásledované knihy i za našich časů
|
|---|
| [8] |
hojně se vyskytují, kdežto knihy Koniásovy ani v Klemen-
|
|---|
| [9] |
tinské bibliotéce nejsou v počtu úplném, ačkoli Koniáš
|
|---|
| [10] |
dlouhý čas působil v kolleji Klementinské a také tam zemřel. (Hanuš,
|
|---|
| [11] |
S. B. 1864, str. 49.) Z toho můžeme poznati, jak působení Ko-
|
|---|
| [12] |
niášovo nemělo hlubšího vlivu a významu, a že proti-
|
|---|
| [13] |
reformace jen uměle a na čas zastavila hnutí reformační. —
|
|---|
| [14] |
Radu jesuitských spisovatelů postill končíme Fabianem Ve-
|
|---|
| [15] |
selym (1634—1729), jenz mnoho let kázal v kostele Týnském a u sv.
|
|---|
| [16] |
Klimenta v Praze s velkým úspěchem. Kázání jeho byla překlá-
|
|---|
| [17] |
dána též do němčiny od L. Keila. Vydal též latinskou sbírku
|
|---|
| [18] |
kázání r. 1727. (Jir. IL, 316.) R. 1724 vydal v Praze
|
|---|
| [19] |
Conciones in praecipua totius anni festa et non-
|
|---|
| [20] |
nulli in speciales solemnitates panegyrici, Kdedni na
|
|---|
| [21] |
svátky přes celý rok, jakož i chalořeči na některé
|
|---|
| [22] |
obzvláštní slavnosti svatých Božích.“ (Fol.) (Un. 54 A 28,
|
|---|
| [23] |
|
|---|
| [24] |
Veselý jest v těchto kázáních prototypem slohového bom-
|
|---|
| [25] |
bastu jesuitské školy a doby, jak praví Vlček. (II, 16.) Na
|
|---|
| [26] |
doklad toho podáme některé ukázky z ,kázanf na denS.Jána
|
|---|
| [27] |
Nepomuckého Muč.“ (Thema: „Si quis diligit me, sermonem
|
|---|
| [28] |
meum servabit. Miluje-li kdo mne, řeč mau zachovávati bude. U sva-
|
|---|
| [29] |
tého Jána v 14. kap.“) Začátek: „Na den slavného seslání Ducha
|
|---|
| [30] |
svatého a na den slavné památky mučedlníka českého, kanovníka
|
|---|
| [31] |
pražského a kazatele 'Tejnského, Svatého Jána Nepomuckého, kaza-
|
|---|
| [32] |
tedlnice tato se mi proměnila v vojensky plac (D, na
|
|---|
| [33] |
kterém mlčenlivost s vejmluvností se potýkati bude,
|
|---|
| [34] |
když jazykové nebeští s vítězným hlukem a rozličností řečí sstupují
|
|---|
| [35] |
na zem, a jazyk zemský prostředkem mlčení od země až k nebi se
|
|---|
| [36] |
pozdvihuje. Uciteli vejmluvnosti klanime se dnes, Duchu Svatému:
|
|---|
| [37] |
Učitele také mlčenlivosti ctíme dnes, Svatého Jána Nepomuckého...“
|
|---|
| [38] |
(147). „Sotva se narodil sv. Ján, a hned Bůh narození jeho nebeskými
|
|---|
| [39] |
divy oslavil, když světlem z nebe sstupujícím vyjevil, že on svým
|
|---|
| [40] |
krasomluvným hlásáním a apoštolským učením tak osvítí království
|
|---|
| [41] |
České, že slušně bude moci býti příičten těm, jimž pravil Kristus:
|
|---|
