266
Knihy KonidSovy, tedy také jeho postiily, mély
zvláštní osud. Uvažuje o tom Hanu§ v Sitzungsberichte der
kónigl. bóhm. Gesellsch. der Wiss. 1864 [О kult. hist. a lit, 6innosti jesuity
Konid§e (Nachtrag.)]. Byly uréeny od Koniáse vyslovné k tomu, aby
byly českému lidu náhradou za spálené kniby kacířské, ale zvláštním
řízením osudu se stalo, že jím pronásledované knihy i za našich časů
hojně se vyskytují, kdežto knihy Koniásovy ani v Klemen-
tinské bibliotéce nejsou v počtu úplném, ačkoli Koniáš
dlouhý čas působil v kolleji Klementinské a také tam zemřel. (Hanuš,
S. B. 1864, str. 49.) Z toho můžeme poznati, jak působení Ko-
niášovo nemělo hlubšího vlivu a významu, a že proti-
reformace jen uměle a na čas zastavila hnutí reformační. —
Radu jesuitských spisovatelů postill končíme Fabianem Ve-
selym (1634—1729), jenz mnoho let kázal v kostele Týnském a u sv.
Klimenta v Praze s velkým úspěchem. Kázání jeho byla překlá-
dána též do němčiny od L. Keila. Vydal též latinskou sbírku
kázání r. 1727. (Jir. IL, 316.) R. 1724 vydal v Praze
Conciones in praecipua totius anni festa et non-
nulli in speciales solemnitates panegyrici, Kdedni na
svátky přes celý rok, jakož i chalořeči na některé
obzvláštní slavnosti svatých Božích.“ (Fol.) (Un. 54 A 28,
mus. 40 A 5.)
Veselý jest v těchto kázáních prototypem slohového bom-
bastu jesuitské školy a doby, jak praví Vlček. (II, 16.) Na
doklad toho podáme některé ukázky z ,kázanf na denS.Jána
Nepomuckého Muč.“ (Thema: „Si quis diligit me, sermonem
meum servabit. Miluje-li kdo mne, řeč mau zachovávati bude. U sva-
tého Jána v 14. kap.“) Začátek: „Na den slavného seslání Ducha
svatého a na den slavné památky mučedlníka českého, kanovníka
pražského a kazatele 'Tejnského, Svatého Jána Nepomuckého, kaza-
tedlnice tato se mi proměnila v vojensky plac (D, na
kterém mlčenlivost s vejmluvností se potýkati bude,
když jazykové nebeští s vítězným hlukem a rozličností řečí sstupují
na zem, a jazyk zemský prostředkem mlčení od země až k nebi se
pozdvihuje. Uciteli vejmluvnosti klanime se dnes, Duchu Svatému:
Učitele také mlčenlivosti ctíme dnes, Svatého Jána Nepomuckého...“
(147). „Sotva se narodil sv. Ján, a hned Bůh narození jeho nebeskými
divy oslavil, když světlem z nebe sstupujícím vyjevil, že on svým
krasomluvným hlásáním a apoštolským učením tak osvítí království
České, že slušně bude moci býti příičten těm, jimž pravil Kristus:
