EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
Č. 2: 3. března 1418. 3

[2]
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Fam. Ros. 24b., or. perg.
[3]
Schmidt-Picha, Urkundenbuch d. St. Krummau I. 176 è. 656 (reg.).

[4]
Oldfich z Rozemberka, jistec dluhu dolepsaného, a my Čeněk z Veselé jinak
[5]
z Vartemberka, najvyší purkrabie pražský, Jan z Hradce, Matěj z Vétinie, purkrabie
[6]
na Crumplově, a Bohuslav z Petrovic, purkrabie na Rozemberce, rukojmie jeho s ním
[7]
a zaň všecky vespolek, vyznáváme tiemto listem obecně všem, ktož jej čísti neb
[8]
slyšeti budú, že jsme dlužni spravedlivého dluhu sto kop grošóv dobrých střiebrných
[9]
rázu pražského, v počtu šedesát grošóv za každú kopu čtúc, urozenej panie Elzce,
[10]
někdy páně Jindřichově z Rozemberka manželce dobrej paměti, syrchupsaného páně
[11]
Oldřichově mateři, i tomu, ktož by tento list mél s jejie dobrü voli; kterýchžto sto
[12]
kop grošóv my všechny, jistec i rukojmie, slibujem naší dobrú čistú včrú rukú spo-
[13]
lečnú nedielnú dáti a zaplatiti beze lsti jie panie Elzce svrchupsanej pod takû ümluvû:
[14]
když by jie buoh neuchoval, tehda komuž by ona téch sto kop grošóv odkázala za
[15]
zdravého života aneb na smrtedlnej posteli, tomu my slibujem i máme ty jistné
[16]
penieze sto kop grošóv dáti a splniti ve čtvrti léta po jejie smrti příštieho bez po-
[17]
ručenie dalšieho. Paklibychom toho neučinili, tehda kterýž by z nás rukojmí čtyřie
[18]
byli napomanuti od toho, komuž by těch sto kop grošóv paní Elzka odkázala, buď
[19]
jeho poslem neb listem, každý, druhym nevymlüvaje ani na druhého ukazuje,
[20]
poslati miesto sebe panoši dobrého řádu rytieřského s jedním pacholkem a se dvěma
[21]
koňoma v leženie do města Benešova v hospodu poctivého hospodáře, kteráž nám
[22]
bude naším věřitelem ukázána, v pravé a v obyčejné v české zemi leženie a odtud
[23]
nemáme na nižádné právo vyjeti, donvadž jistina i s škodami našemu věřiteli nebude
[24]
úplně splněna. Pakli vyndeta dvě neděli ode dne napomanutie počítajíc, buď ležáno
[25]
neb neleZáno, nebudüli penieze svrchupsanych sto kop grošóv i s škodami našemu
[26]
věřiteli úplně dány, tehda on věřitel náš shledaj je mezi křesťany neb mezi židy,
[27]
a kdež je kolivěk shledá, tu my je máme zastúpiti našimi náklady i sliby bez jeho
[28]
škody. Neb všecky škody, kteréž by náš věřitel vzal pro naše nesplněnie, jezdě, po-
[29]
sielaje neb kterakkolivěk pracuje, ty všecky mají býti naše a nic jeho, kteréž by
[30]
škody mohl dobrým svědomím ukázati bez přísah a bez věrovánie. Tomu všemu
[31]
na pevnost, jistost i potvrzenie my všickni napředpsaní jistec i rukojmie své jsme
[32]
pečeti k tomuto listu přivěsili s naší dobrů volí. Jenž jest dán na Crumplově
[33]
léta po narození syna božieho tisíc čtyři sta osmnádctého, ten den na středopostie,
[34]
jakož spievají Salus populi.

[35]
Na perg. proužcích přivěšeno 5 pečetí: 1) menší pečeť Oldřicha z Rožmberka: z červeného
[36]
vosku, štít s pětilistou růží, helma s křídlem, nápis: S1glllum : ulric1:de:rosenberg 2) z červ. v.,
[37]
štít rozčtvrcený, v 1. a 4. poli Slistá růže, helma s křídlem, nápis: + S: czenconis: wartenberg
[38]
8) z červ. v., štít s Slistou růží, nápis: S: Johannis- de-novadomo 4. a 5. utrženy.

[39]
a) spoleény orig.
[40]
1x


Text viewFacsimile