EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
Č. 217 : 16. října 1432. 149

[2]
217. 16. října 1432.
[3]
Táborsti slibuji Oldfichovi z Rožmberka, že zachovají příměří s Budéjovskými.

[4]
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 324, or. perg.
[5]
. III, 505 č. 286 (reg.).

[6]
My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr a radda obce Hory Tábor, Pardus
[7]
s Hrádku hauptman, Prokop zprávce i s vojskem obcí Táborských polních, Jindřich
[8]
Straże, Janek z Sedlce, Fuglhuz, Cosoři bratřie z Malovic se všemi služebníky,
[9]
zámky, posádkami i poddanými lidmi i s těmi se všemi, kteří jsú v listu přímiřném
[10]
zapsáni, jenZto s panem z Rozenberga máme;? vyznáváme tiemto listem obecně přede
[11]
všemi, ktož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jakož urozený pán p. Oldřich z Rozen-
[12]
berga přijal jest město Budějovice České v svú moc a tak dále i v přímiřie kře-
[13]
stanské pode čtyřmi tisíci kop grošóv dobrých střiebrných rázu a čísla pražského
[14]
zapsané přijal je a to do sv. Jifie nynie najprv prí&tieho? aneb étyïi nedéle dadüce
[15]
sobě napřed věděti, jestliže by která strana v tom přímiří státi nechtěla, tak my
[16]
všickni nadepsaní slibujem panu Oldřichovi z Rozenberga, že to přímiřie městu na-
[17]
depsanému i s těmi, ktož v něm jsú a přebývají, ctně, věrně a křesťansky zdržáno
[18]
a zachováno býti i s těmi se všemi výmluvami v prvniem listu v přímiřném za-
[19]
psanými; a zvláště znamenitě vymluveno jest, že vězňové naši a posádek našich,
[20]
kteří jsú zjímáni tu na Budějovice, mají tu ostaveni býti ani jinam k stavení mají
[21]
napomínáni byti. A my Mikulá$ z Hofic sedéním na Selmberce, Jan ze Skopytec,
[22]
Albrecht Roth z Dierného, Václav z Tučap, Jiřík z Drachova, Maynus z Březnice, Jan
[23]
z Vilémovic a Ondřej s Hrádku, rukojmie a spoluslibce, slibujem všickni jednü rukü
[24]
společní a nerozdielnú za svrchupsané Šimona, purgmistra, raddu a obec Hory Tábor
[25]
i za Jana Pardussa s vojskem polním a i za všecky svrchu jmenované, že to přímiřie
[26]
zdržie a zachovají jako dobří lidé a to pod základem čtyř tisíci kop grošóv dobrých
[27]
střiebrných svrchupsaných. Pakli by kterak to přímiřie přerušeno bylo a nezdržáno,
[28]
jehož bože nedaj, tehdy po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán, po
[29]
jeho rozkázání aby opraveno bylo; a jestliže by se toho nestalo a opraveno nebylo,
[30]
tehdy známe se, že jsme základ nadepsaný čtyři tisíce kop grošóv propadli dobrých
[31]
střiebrných nadepsaných, kteréžto penieze tak propadené jmáme i slibujem plniti vším
[32]
týmž obyčejem a právem, jakož list přímiřný první pána nadepsaného svědčí. A toho
[33]
všeho na potvrzenie my jistci i rukojm6 svó sme vlastnie pečeti k tomuto listu při-
[34]
včsili s naším pravým vědomím i s přiznáním. Jenž jest dán léta od narozenie
[35]
syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, ten čtvrtek na den svatého
[36]
Havla etc.

[37]
a) tak orig.

[38]
1) Václav ze Stráze na Fuglhauze. 2) Jan, Petr a Bohuslav Kosoři z Malovic. 3) pří-
[39]
měří z 2. února 1432 viz výše č. 201. 4) srv. č. 215, též pozn. I tamże. 5) 23. dubna 1433.


Text viewFacsimile