Č. 217 : 16. října 1432. 149
217. 16. října 1432.
Táborsti slibuji Oldfichovi z Rožmberka, že zachovají příměří s Budéjovskými.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 324, or. perg.
AČ. III, 505 č. 286 (reg.).
My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr a radda obce Hory Tábor, Pardus
s Hrádku hauptman, Prokop zprávce i s vojskem obcí Táborských polních, Jindřich
Straże”, Janek z Sedlce, Fuglhuz,“ Cosoři bratřie z Malovic“ se všemi služebníky,
zámky, posádkami i poddanými lidmi i s těmi se všemi, kteří jsú v listu přímiřném
zapsáni, jenZto s panem z Rozenberga máme;? vyznáváme tiemto listem obecně přede
všemi, ktož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jakož urozený pán p. Oldřich z Rozen-
berga přijal jest město Budějovice České“ v svú moc a tak dále i v přímiřie kře-
stanské pode čtyřmi tisíci kop grošóv dobrých střiebrných rázu a čísla pražského
zapsané přijal je a to do sv. Jifie nynie najprv prí&tieho? aneb étyïi nedéle dadüce
sobě napřed věděti, jestliže by která strana v tom přímiří státi nechtěla, tak my
všickni nadepsaní slibujem panu Oldřichovi z Rozenberga, že to přímiřie městu na-
depsanému i s těmi, ktož v něm jsú a přebývají, má ctně, věrně a křesťansky zdržáno
a zachováno býti i s těmi se všemi výmluvami v prvniem listu v přímiřném za-
psanými; a zvláště znamenitě vymluveno jest, že vězňové naši a posádek našich,
kteří jsú zjímáni tu na Budějovice, mají tu ostaveni býti ani jinam k stavení mají
napomínáni byti. A my Mikulá$ z Hofic sedéním na Selmberce, Jan ze Skopytec,
Albrecht Roth z Dierného, Václav z Tučap, Jiřík z Drachova, Maynus z Březnice, Jan
z Vilémovic a Ondřej s Hrádku, rukojmie a spoluslibce, slibujem všickni jednü rukü
společní“ a nerozdielnú za svrchupsané Šimona, purgmistra, raddu a obec Hory Tábor
i za Jana Pardussa s vojskem polním a i za všecky svrchu jmenované, že to přímiřie
zdržie a zachovají jako dobří lidé a to pod základem čtyř tisíci kop grošóv dobrých
střiebrných svrchupsaných. Pakli by kterak to přímiřie přerušeno bylo a nezdržáno,
jehož bože nedaj, tehdy po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán, po
jeho rozkázání aby opraveno bylo; a jestliže by se toho nestalo a opraveno nebylo,
tehdy známe se, že jsme základ nadepsaný čtyři tisíce kop grošóv propadli dobrých
střiebrných nadepsaných, kteréžto penieze tak propadené jmáme i slibujem plniti vším
týmž obyčejem a právem, jakož list přímiřný první pána nadepsaného svědčí. A toho
všeho na potvrzenie my jistci i rukojm6 svó sme vlastnie pečeti k tomuto listu při-
včsili s naším pravým vědomím i s přiznáním. Jenž jest dán léta od narozenie
syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, ten čtvrtek na den svatého
Havla etc.
a) tak orig.
1) Václav ze Stráze na Fuglhauze. 2) Jan, Petr a Bohuslav Kosoři z Malovic. 3) pří-
měří z 2. února 1432 viz výše č. 201. 4) srv. č. 215, též pozn. I tamże. 5) 23. dubna 1433.
