[1] |
|
---|
[2] |
proti pokojnému řádu zemskému a tím i proti moci královské, její podklad, vznik
|
---|
[3] |
a podmínky vzrůstu; tím bychom získali mnoho pro dějiny panského stavu v Če-
|
---|
[4] |
chách, tak málo probadané — leč pro tuto otázku není místa v rámci tohoto úvodu,
|
---|
[5] |
vyžaduje si samostatné studie. Zajisté nejen příznivé podmínky vnější, jež přinášela
|
---|
[6] |
doba husitská jednotlivci; především královské bezvládí po smrti Albrechtově,
|
---|
[7] |
nýbrž i tradice a síla rodová postavily základ moci Oldřicha II. z Rožmberka. Lze
|
---|
[8] |
se domnívati, že i mocné postavení pana Čeňka z Vartenberka na počátku dob hu-
|
---|
[9] |
sitských opíralo se nejen o jeho úřad nejvyššího purkrabí, nýbrž i o poručenský
|
---|
[10] |
úřad nad sirotky po Jindřichovi z Rožmberka; jakmile jeden ze sirotků, Oldřich, se
|
---|
[11] |
ujal vladařství domu rožmberského, začal mu pan Čeněk na veřejnosti ustupovati.
|
---|
[12] |
Ještě do r. 1420, dokud byl nejvyšším purkrabím, zaujímal Čeněk ve veřejných
|
---|
[13] |
událostech první místo,!) potom však ustupuje Oldřichovi tak, že posléze na Čáslav-
|
---|
[14] |
ském sněmu v červnu 14212) zaujal vůdčí místo Oldřich, aby již s něho nesestoupil;
|
---|
[15] |
ovšem přispěl k tomu obrat vlastní politiky Oldřichovy — o tom viz níže.
|
---|
[16] |
Význam Oldřicha II. pro dějiny české 15. století jest vyvrcholením středověké
|
---|
[17] |
moci rožmberské, které nedostihli Rožmberkové ani v době pozdější, třebas i zau--
|
---|
[18] |
jímali vysoká postavení. U Oldřicha nebylo to však jen jeho formální mocenské
|
---|
[19] |
postavení, nýbrž i více nebo méně skrytá politika, často negativní, která určovala
|
---|
[20] |
vývoj veřejných událostí a stlačovala moc královskou na prospěch moci panské.
|
---|
[21] |
Vystihnouti vlastní cíl Oldřichovy politiky, který viděli již jeho současníci v dosa-
|
---|
[22] |
žení vlády v Čechách,39) znamenalo by přispěti značně k poznání vůdčí politické
|
---|
[23] |
ideje rožmberské; ovšem bude nutno, jak výše naznačeno, zpracovati i starší dějiny
|
---|
[24] |
rodu Vítkovců, základnu moci Oldřichovy. Materiál pro takovou studii jest dán edi-
|
---|
[25] |
cemi pramenů a listin, které tu již máme anebo které se již alespoň připravují
|
---|
[26] |
(Regesta z doby Karla IV.); jsou a budou to ovšem edice rázu povšechného, nikoliv
|
---|
[27] |
jen látky rožmberské. Naproti tomu však bylo nutno písemnosti kanceláře Oldři-
|
---|
[28] |
chovy vydati samostatně jakožto velký komplex materiálu zcela souvisejícího a
|
---|
[29] |
namnoze dosud neotištěného; proto bude míti edice význam též jakožto příprava
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
Nelze však považovati tuto edici za monografickou po výtce. Při politickém
|
---|
[32] |
i hospodářském významu, jaký měli Rožmberkové, jest právem očekávati, že edice
|
---|
[33] |
přinese cenné poznatky pro 15. století našich dějin vůbec; z materiálu samotného
|
---|
[34] |
pak vysvitne jeho cena jakožto celku pro sebe. V tomto I. svazku Listáře jest podána
|
---|
[35] |
dosti ucelená korespondence mezi Oldřichem a králem Zikmundem; tato, jakož i věci
|
---|
[36] |
sněmovní, byly sice již až na výjimky vydány, přes to však neváhám vydati je znovu
|
---|
[37] |
z těchto důvodů: vydání dosavadní je nesystematické, roztříštěné, texty jednotlivých
|
---|
[38] |
kusů bylo nutno opraviti přesnějším čtením aneb i doplniti, zařaditi některé kusy
|
---|
[39] |
bez data, posléze opatřiti je poznámkovým doprovodem. Mimo politické věci jest tu
|
---|
[40] |
1) srv. zde č. 24, 25b. 2) srv. è. 55. 3) srv. Urbánek, Čes. dějiny III. 1, str. 188 a d.
|
---|
[41] |
|
---|