| [1] |
|
|---|
| [2] |
však stálé vojenské nebezpečí se-strany Táborů, nýbrž i spor s Prachatickými ho-
|
|---|
| [3] |
spodafského razul) nutil Oldřicha zdržovati se v jižních Čechách a marně jej vy-
|
|---|
| [4] |
zýval císař Zikmund k účasti na sněmu jihlavském.2) Ze snažného tónu listů Zik-
|
|---|
| [5] |
mundových jest viděti, jak velice mu záleželo na pomoci Oldřichově; listy jsou
|
|---|
| [6] |
zajímavé k poznání i osobního poměru obou, zvláště list z бегупа 1486,3) v němž
|
|---|
| [7] |
Oldřich omlouvaje se králi, troufal si zároveň činiti mu i výčitky — ono místo pak
|
|---|
| [8] |
v konceptu přeškrtl. Do věci vkládala se i královna Barbora, která velmi domlou-
|
|---|
| [9] |
vala Oldřichovi, aby přijel k císaři do Jihlavy 4); s ní měl Oldřich tehdy větší pí-
|
|---|
| [10] |
semné styky,5) dovolávaje se též její pomoci a přímluvy u císaře ve věci své pře
|
|---|
| [11] |
s Prachatickými 6); přes to však nevyhověl snažnému pozvání do Jihlavy — tak
|
|---|
| [12] |
vzrostlo jeho sebevědomí! Politice se však ani tehdy nevyhýbal, snad opravdu
|
|---|
| [13] |
jen neklidné poměry na jeho panství ho zdržovaly doma. Doma — tehdy v Tře-
|
|---|
| [14] |
boni — sjednával spolu s Přibíkem z Klenového smírnou úmluvu mezi císařem a
|
|---|
| [15] |
Táborskymi a Kolínem v říjnu r. 1436 7); se Zikmundem udržoval písemný styk.5)
|
|---|
| [16] |
Úmluva učiněná v Třeboni) neměla ovšem platnosti definitivní, jednání bylo dokon-
|
|---|
| [17] |
čeno později v Praze; na konečném znění smlouvy z 18. listopadu 1436 jmenuje se
|
|---|
| [18] |
Oldřich na prvním místě mezi českými pány, kteří spolu s Oldřichem Celským tuto
|
|---|
| [19] |
smlouvu sjednali.10) Sněmu v Praze o Novém roce 1437, na němž se měly uspořá-
|
|---|
| [20] |
dati světské věci, se Oldřich účastnil na pozvání Zikmundovo 11); přijel do Prahy snad
|
|---|
| [21] |
ještě před koncem prosince 1486, na přání pana Aláe ze Śternberka,12) aby s nim
|
|---|
| [22] |
dříve o pilných věcech promluvil. Nepochybně hrál Oldřich na sněmu důležitou úlohu,
|
|---|
| [23] |
jak se lze domýšleti i podle toho, že byl jmenován jedním z kmetů soudu zem-
|
|---|
| [24] |
ského, tedy obnoveného.13) V únoru 1437 účastnil se korunovace Barbory na krá-
|
|---|
| [25] |
lovnu českout4) a zahájení soudu zemského.15) Tehdy ještě neměl Oldřich té snahy
|
|---|
| [26] |
mařiti svou neúčastí sněmovní jednání jako později; nyní šlo ovšem pouze o uspořá-
|
|---|
| [27] |
dání věcí veřejných, nikoli o otázku královské volby, kterou mařiti odkladem bylo
|
|---|
| [28] |
v potomních dobách jeho politikou. Bylo ovšem možno očekávati, že vláda Zikmun-
|
|---|
| [29] |
dova již dlouho nepotrvá pro jeho stáří a nemoc. Proto rostla i smělost Oldřichova,
|
|---|
| [30] |
takže si troufal rušiti i řád vybírání berně královské,16) sahati na svobody manů
|
|---|
| [31] |
zvíkovských a na zboží Kostelecké Zmrzlíkům, jak se dovídáme z listů Zikmundo-
|
|---|
| [32] |
vych.1?) Nedbal ani císařova přání, aby k němu přijel.18) Lze jej částečně omluviti
|
|---|
| [33] |
tím, že právě — po příkladu země — snažil se zajistiti i svému panství „věčný
|
|---|
| [34] |
mír“ s Tábory.19) Sotvaže však upraven byl úmluvou poměr k Táborským, začíná se
|
|---|
| [35] |
v červnu r. 1437 Oldřichův zápas se Smilem z Křemže o zlatokorunské vesnice,
|
|---|
| [36] |
Prachatice, Pořešín a Svéraz,20) zápas, v němž Oldřich tak neblaze proslul pro zrádné
|
|---|
| [37] |
1) č. 806, 308, 309, 312. ?) 6, 288, 290, 297, 298. 8) č. 295. 4) č. 298, 282. 5) č. 807,
|
|---|
| [38] |
308. 6) č. 808. 7) č. 804, 305. 8) č. 306. 9) č. 804. 10) č. 810. 11) 14. pros. 1486, č. 311.
|
|---|
| [39] |
12) č. 813. 13) viz Palacký, Děj. III. 8, 282. 14) č. 814. 15) sry. pozn. zde u č. 315. 16) č. 316
|
|---|
| [40] |
a 846. 17) č. 818, 819, 821. 18) viz dopis královny Barbory z května 1487, è. 328. 19) č. 322,
|
|---|
| [41] |
824, 888, 884. 20) č. 825—327, 829.
|
|---|
