| [1] |
|
|---|
| [2] |
Význam Oldřichův a jeho veřejný vliv rostl, takže stává se již prostředníkem
|
|---|
| [3] |
jednání mezi králem a stranou podobojí.) Nejen králi záleželo velmi na pomoci
|
|---|
| [4] |
Oldřichově, nýbrž i vévoda Albrecht Rakouský, stav se markrabím moravským, hledí
|
|---|
| [5] |
si přede všemi přízně Oldřichovy, který prostředkuje též mezi nim a pány.2) Jest
|
|---|
| [6] |
Oldřich bezohledně za svým vlastním cílem. Nejsa dosti silen, aby svůj poměr k Tá-
|
|---|
| [7] |
borům vyřídil otevřeným bojem, utíká se prozatím opět k příměří s nimi v druhé
|
|---|
| [8] |
pol. 14243) a využívaje svého vlivu zjednává jim královu povolnost k jich slyšení.4)
|
|---|
| [9] |
Smírná politika Oldřichova vůči Táborům budí však nevoli královu, leč marně brání
|
|---|
| [10] |
se král proti tomu, aby i jiní páni, vedeni Oldřichem, nesmlouvali se s Tábory.š5)
|
|---|
| [11] |
Zde se začíná delší řada Oldřichových příměří s Táborskými, veřejných i tajných,
|
|---|
| [12] |
neboť Oldřich, sledující především svůj zájem, byl mnohdy nucen skrývati své jed-
|
|---|
| [13] |
nání před králem, aby si jeho nerozhněval. I z korespondence královy z 2. pol. 1425
|
|---|
| [14] |
patrno, že Oldřich činil proti vůli králově pokusy o smír s Tábory,6) marně se snaže je
|
|---|
| [15] |
utajiti; zprávy o nich docházely ke králi a kalily pomér mezi obéma.?) Oldřich omlou-
|
|---|
| [16] |
val se sice králi a snažil se udržeti si jeho přízeň,9) přes to však i přes přímý zákaz
|
|---|
| [17] |
králúv?) činil stále příměří; první bylo z 11. listopadu 1426.10) Nedbal v tom ani
|
|---|
| [18] |
napomínání říšskýcn knížat,11) spoléhaje se patrně na knížete Albrechta Rakouského,
|
|---|
| [19] |
který jej právě v tu dobu ustanovil hejimanem budějovským.12) Možná, že ke smiřovací
|
|---|
| [20] |
politice s Tábory doháněla Oldřicha i hmotná tíseň, v níž tehdy byl, jak lze souditi z toho,
|
|---|
| [21] |
že zastavil Vyšší Brod13%) a prodal Vítkův Hrádek,14) obé Reinprechtovi z Wallsee.
|
|---|
| [22] |
Doba od října 1427 až téměř do konce r. 1430 jest vyplněna jednáním Oldřichovým
|
|---|
| [23] |
s Tábory a jejich přívrženci o příměří. Král nevěděl snad o tomto jednání anebo
|
|---|
| [24] |
úmyslně Oldřichovi nebránil, potřebuje stále jeho pomoci; vždyť právě tehdy zapsal
|
|---|
| [25] |
mu berni a úroky kláštera Zlatokorunského.15) Měla to býti též jakási náhrada za
|
|---|
| [26] |
odvolání zástavy zboží Zlatokorunského. Oldřich zdržoval se v té době na Krum-
|
|---|
| [27] |
lově — až na kratší pobyt v Bratislavě u krále16) a v Linci u pánů z Wallsee,17) — jsa
|
|---|
| [28] |
zaměstnán spory a to s Mikulášem z Lobkovic,18) s Budějovskými o silnice,19) s Ja-
|
|---|
| [29] |
nem Smilem z Křemže,20) a věnuje se hospodářským v6cem.21) Teprve od jara r. 1430
|
|---|
| [30] |
obrátil Oldřich opět svou pozornost k veřejným věcem a pokračuje v korespondenci
|
|---|
| [31] |
s králem Zikmundem,22) slibuje jeti za ním do Norimberka k říšskému sněmu. Za-
|
|---|
| [32] |
jistiv si příměří s Tábory na rok dne 13. Gervence 1430,23) odebral se Oldřich za
|
|---|
| [33] |
králem do Německa v prosinci t. r.24) Nepochybně myslil především na svůj pro-
|
|---|
| [34] |
spěch; tomu nasvědčuje plná moc z 8. června 1431,25) kterou si vymohl od krále,
|
|---|
| [35] |
aby mu byl postoupen Zvíkov; dále i pomoc, které se mu dostalo od Norimberských
|
|---|
| [36] |
1) viz č. 80, 81, 83, 85. 2) č. 88, 89. 8) č. 90. 4) č. 91. 5) úmluvy zdické, viz č. 97—99.
|
|---|
| [37] |
6) č. 108 a d. 7) č. 128, 127. 8) & 116, 123. 9 & 127. 10) 6, 128 a d. 11) č. 138.
|
|---|
| [38] |
12) č. 136. 13) 6. 137. 14) č. 139. 15) č. 158. 16) č. 157, 158. 17) č. 146. 18) č. 154.
|
|---|
| [39] |
19) č. 144. 20) 6. 140, 141, 147, 162, 168. 21) č. 167, 172, 173, 174. 22) č. 171. 23) č. 176.
|
|---|
| [40] |
2) č. 177 a d. %) č. 182.
|
|---|
