[1] |
|
---|
[2] |
nastává již v politice Oldřichově trvalý obrat nejen ke králi, nýbrž i ke kato-
|
---|
[3] |
lictví. V té době bylo mu teprve 17 let, sotva se již dříve mohl vymaniti z vlivu
|
---|
[4] |
svého bývalého poručníka; po jeho příkladu také se přiklonil ke králi Zikmundovi,
|
---|
[5] |
leč zde již vytrval; poznáme však později, že nikoliv z oddanosti ke králi, nýbrž
|
---|
[6] |
spíše ze sobecké zištnosti. Od října r. 1419 věnuje se Oldřich tak silně veřej-
|
---|
[7] |
nému působení, že hned v prvním roce této činnosti ztrácejí se dokumenty jeho
|
---|
[8] |
soukromohospodářského působení v projevech a korespondenci politické. Politický
|
---|
[9] |
ráz zachovává si pak převahu v celé písemné pozůstalosti Oldřichově.
|
---|
[10] |
Přechod Oldřichův ke straně královské byl připraven jeho poměrem k Táborům;
|
---|
[11] |
boj s Tábory byl v zájmu Oldřichově proto, že by jinak jejich moc byla nebezpeč-
|
---|
[12] |
ným sousedstvím panství rožmberského. Již v květnu r. 1420 vystupuje Oldřich jakožto
|
---|
[13] |
nepřítel Tábora z příkazu králova.1) Zřeknutí se kalicha dokonalo jen přelom jeho poli-
|
---|
[14] |
tiky a symbolisovalo jeho poměr k táborství pro další časy. První odměnou krále
|
---|
[15] |
Zikmunda Oldřichovi bylo ustanovení jeho hejtmanem bechyňského a prácheňského
|
---|
[16] |
kraje,2) které zvýšilo prestyž Oldřichovu; hmotnější odměny dostalo se mu zástavou
|
---|
[17] |
Zlatokorunskeho zboZi;3) nepatrná zástavní částka 3.000 kop. gr. byla tu jen jakousi
|
---|
[18] |
formalitou. Zástavu nepochybně vyžádal si sám Oldřich, neboť bohaté zboží Zlato-
|
---|
[19] |
korunské by zvýšilo podstatně jeho moc; jak o ně stál, viděti i z toho, že nebyl
|
---|
[20] |
sám tehdy v tak dobrých finančních poměrech, aby mohl králi pomáhati — o tom
|
---|
[21] |
svědčí jeho předcházející zástava Rožmberka.4) Tato zástava Zlatokorunského zboží
|
---|
[22] |
jest zároveň prvním dokladem úsilí Oldřichova o jeho získání.
|
---|
[23] |
První vystoupení Oldřichovo proti Táboru se však nezdařilosč) a poněvadž ná-
|
---|
[24] |
sledovaly i jiné ztráty,6) nezbylo Oldřichovi než uzavříti příměří s Tábory, 18. listop.
|
---|
[25] |
1420.7) Bylo první v dlouhé řadě příměří Oldřichových s Tábory, která byla vždy
|
---|
[26] |
znovu přerušována neustálým soupeřstvím obou stran. V onom prvním příměří hrál
|
---|
[27] |
svou úlohu ještě Jan Žižka, proto také bylo znění této listiny již často otištěno. Oldřich
|
---|
[28] |
učinil v něm největší ústupek obsahu náboženského, totiž slíbil zachovávati čtyři
|
---|
[29] |
artikuly pražské, takže i M. Křišťan z Prachatic se těšil nadějí, že Oldřich bude
|
---|
[30] |
získán pro „světlé pravdy“.8) Oldřichův slib nebyl však tak upřímný, čekalt s jeho
|
---|
[31] |
provedením až na propuštění čtyř artikulů králem Zikmundem.) Již toto první pří-
|
---|
[32] |
měří Oldřichovo s Tábory vyznačuje se stejnými vlastnostmi jako všechna pozdější.
|
---|
[33] |
Není ani s jedné ani s druhé strany dosti opravdové, jakmile se naskytne příležitost,
|
---|
[34] |
porušuje se.10) Jiným rysem společným pro všechna tato příměří jest odpor krále
|
---|
[35] |
Zikmunda proti nim; hned 8. února 1421 zakazuje Zikmund Oldřichovi příměří s ne-
|
---|
[36] |
přáteli.11) V té době ještě kolísal Oldřich mezi králem a oposicí; sněmu čáslavského
|
---|
[37] |
v červnu 1421 účastní se sice na katolické straně, avšak přijímá zde funkci jednoho
|
---|
[38] |
z dvaceti vladařů a správců země České.12) Oldřich stojí tehdy již v čele panstva,
|
---|
[39] |
1) viz č. 28, srv. též č. 29—82. 2) 6.36. 9) č. 89. 9 č.38 a 40. | 5) č. 88. 9) è 28.
|
---|
[40] |
7) č. 43. 8) viz č. 44. 9) viz č. 53. 10) č. 46 a 48. 11) č. 50. 12) č. 55 a 56. O stanovisku
|
---|
[41] |
Oldřichově na sněmu čáslavském viz Novotný ve Sborníku Žižkově 1424—1924 str. 118.
|
---|