EN | ES |

Facsimile Lines

350


< Page >

[1]
28 Č. 41—42: 26. října 4. listop. 1420.

[2]
Olařicha, aby přiměl svého purkrabí, aby živé zajatce se vším zbožím jejich i těch
[3]
odsouzených vydal purkrabímu na Vitorazi. Žádá za odpověď po svém poslu.
[4]
Geben zu Horn am samstag vor sand Symans tag anno ete. XXO.

[5]
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Híst. 214, něm. or. pap., pečeť odpadla.
[6]
. XXI, 280 č. 9.

[7]
42. V Kutné Hoře, 4. listop. 1420.

[8]
Krdl Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: nyní nemůže mu poslati pomoci
[9]
pro porážku svých lidí pod Vyšehradem.

[10]
Orlík, Sehwarzenb. archiv: IV. K 38 registr., or. pap.

[11]
. I, 15 č. 13. Palacký, UB. I, 49 č. 46 (reg). RI. XI, 4319.

[12]
Od nezdařeného obléhání Tábora bylo panství Oldřichovo neustále ohrožováno Tábory, kteří
[13]
mu působili mnoho škod na jeho zboží (FRB V, 481). Dobytí Soběslavě a Vodňan Žižkou, Oldři-
[14]
chovo dobytí Kamenice (tamže 438) vyžádalo si zajisté mnoho obělí se strany OldFichovy. Zirdty
[15]
vojenské se stupňovaly porážkou, kterou utrpěl Oldřich i s jinými pány při dobytí Boru Žižkou
[16]
(FRB V. 438, Staří letop. čeští 46—47, Tomek, Jan Žižka 64—5, Palacký, Děj. III. 2, 61). A tehdy,
[17]
v druhé polovici října, dovolával se Oldřich pomoci královy, věda dobře, že Žižka se nespokojí
[18]
dosavadními úspěchy. Pomoci se mu nejspíše nedostalo, takže vlastními silami neuchránil se
[19]
Oldřich ztráty Prachatic a Příběnic v měsíci lístopadu. (FRB V. 442—447, Tomek, tamže 66—71).
[20]
Oldřichovi posléze nezbylo, než příznati svou porážku a učiniti příměří 18. listopadu (viz níže č. 43).

[21]
Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský,
[22]
český etc. král.

[23]
Urozený věrný milý! Tvému jsme listu dobře srozuměli. A dáváme věděti, že
[24]
jsme na to vždy myslili, abychom pomohli. A již jsme na tom byli zóstali, že jsme
[25]
na pomoc chtěli poslati. Pak nás pohřiechu žalostná velmi pótka zašla, že nám mnoho
[26]
dobrých a čelných lidí před Vyšehradem poraženo; a to nám překáží, že měrů
[27]
nemóžem žádné pomoci poslati, neb nás k tomu i jiné protivné běhy potkávají, pro
[28]
něž musíme mysliti o jiné lidé.^ Protož od tebe žádáme, aby nám to za zlé neměl
[29]
nynie a proto aby nad námi nerozpakoval, než nepřátelóm což móžeš aby pře-
[30]
kážel, buďte číž buďte. A k tomu chcem raditi a pomoci, čímž najlépe a najspíše
[31]
budem moci, jedno nám málo pohovej, abychom zasě mohli sebrati. Na tom nám
[32]
zvláštní libost a službu ukážeš. Dán u Hory, ten pondělí po Všech svatých, léta
[33]
královstvie našich uherského etc. v XXXIII, římského v XI. a českého v prvním létě.

[34]
Per d. Mixonem de Gemisscze, magistrum monete,
[35]
Michael canonicus Pragensis.
[36]
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
[37]
fideli nostro sincere dilecto.
[38]
Pečeť odpadla.

[39]
a) tak orig.


Text viewFacsimile