[1] |
28 Č. 41—42: 26. října — 4. listop. 1420.
|
---|
[2] |
Olařicha, aby přiměl svého purkrabí, aby živé zajatce se vším zbožím jejich i těch
|
---|
[3] |
odsouzených vydal purkrabímu na Vitorazi. Žádá za odpověď po svém poslu. —
|
---|
[4] |
Geben zu Horn am samstag vor sand Symans tag anno ete. XXO.
|
---|
[5] |
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Híst. 214, něm. or. pap., pečeť odpadla.
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
42. V Kutné Hoře, 4. listop. 1420.
|
---|
[8] |
Krdl Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: nyní nemůže mu poslati pomoci
|
---|
[9] |
pro porážku svých lidí pod Vyšehradem.
|
---|
[10] |
Orlík, Sehwarzenb. archiv: IV. K 38 registr., or. pap.
|
---|
[11] |
AČ. I, 15 č. 13. — Palacký, UB. I, 49 č. 46 (reg). — RI. XI, 4319.
|
---|
[12] |
Od nezdařeného obléhání Tábora bylo panství Oldřichovo neustále ohrožováno Tábory, kteří
|
---|
[13] |
mu působili mnoho škod na jeho zboží (FRB V, 481). Dobytí Soběslavě a Vodňan Žižkou, Oldři-
|
---|
[14] |
chovo dobytí Kamenice (tamže 438) vyžádalo si zajisté mnoho obělí se strany OldFichovy. Zirdty
|
---|
[15] |
vojenské se stupňovaly porážkou, kterou utrpěl Oldřich i s jinými pány při dobytí Boru Žižkou
|
---|
[16] |
(FRB V. 438, Staří letop. čeští 46—47, Tomek, Jan Žižka 64—5, Palacký, Děj. III. 2, 61). A tehdy,
|
---|
[17] |
v druhé polovici října, dovolával se Oldřich pomoci královy, věda dobře, že Žižka se nespokojí
|
---|
[18] |
dosavadními úspěchy. Pomoci se mu nejspíše nedostalo, takže vlastními silami neuchránil se
|
---|
[19] |
Oldřich ztráty Prachatic a Příběnic v měsíci lístopadu. (FRB V. 442—447, Tomek, tamže 66—71).
|
---|
[20] |
Oldřichovi posléze nezbylo, než příznati svou porážku a učiniti příměří 18. listopadu (viz níže č. 43).
|
---|
[21] |
Zigmund, z božie milosti římský král, po vše časy rozmnožitel říše a uherský,
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
Urozený věrný milý! Tvému jsme listu dobře srozuměli. A dáváme věděti, že
|
---|
[24] |
jsme na to vždy myslili, abychom pomohli. A již jsme na tom byli zóstali, že jsme
|
---|
[25] |
na pomoc chtěli poslati. Pak nás pohřiechu žalostná velmi pótka zašla, že nám mnoho
|
---|
[26] |
dobrých a čelných lidí před Vyšehradem poraženo; a to nám překáží, že tů měrů
|
---|
[27] |
nemóžem žádné pomoci poslati, neb nás k tomu i jiné protivné běhy potkávají, pro
|
---|
[28] |
něž musíme mysliti o jiné lidé.^ Protož od tebe žádáme, aby nám to za zlé neměl
|
---|
[29] |
nynie a proto aby sé nad námi nerozpakoval, než nepřátelóm což móžeš aby pře-
|
---|
[30] |
kážel, buďte číž buďte. A k tomu chcem raditi a pomoci, čímž najlépe a najspíše
|
---|
[31] |
budem moci, jedno nám málo pohovej, abychom sě zasě mohli sebrati. Na tom nám
|
---|
[32] |
zvláštní libost a službu ukážeš. Dán u Hory, ten pondělí po Všech svatých, léta
|
---|
[33] |
královstvie našich uherského etc. v XXXIII, římského v XI. a českého v prvním létě.
|
---|
[34] |
Per d. Mixonem de Gemisscze, magistrum monete,
|
---|
[35] |
Michael canonicus Pragensis.
|
---|
[36] |
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
|
---|
[37] |
fideli nostro sincere dilecto.
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
a) tak orig.
|
---|